Povedena

Jednoznačně libí

DDD: Nechodím často s manželkou nakupovat, tohle byla výjimka. Podíval jsem se na toho pejska a přišla báseň, v hrubé formě. Trochu jsem ji nechal dokvasit, líp to nesvedu. Tak jsem ji odšpuntoval.
Díky.

immo002:Díky za koment a další rozměr.

Market30: Díkes.

DDD: Beru to, naprosto chápu. Je to 15let stará báseň a po pravdě se v ní sama snažím orientovat. . I to se stává :-)

Tok myšlenek - to je opravdu výstižný. Tentokrát mi tady ale trochu chybí takové to něco, co povyšuje rozebírání vlastního nitra na poezii. Něco, co bych si chtěl přečíst znova, co by se ve mně samo uložilo a zůstalo. Promiň, nemyslím to vůbec zle, jen popisuji svůj momentální pocit.

Trefná. Teď marně vzpomínám, kdy jsem byl s manželkou naposled nakupovat. Možná, to jsou plody terapie formou uvazování ženy u železářství. Ale to je na jinou báseň. Fakt se povedla. V obou rovinách :-)

Market30: Tak tohle musím okomentovat znovu.
Nepíšeš "jak něco dostávat, jak k tomu přijít, jak se k tomu dostat", ale "jestli si to zasloužíme".
Klobouk dolů, neuvěřitelná pokora.

Asi máš pravdu Slávku. Tápání a věčný vnitřní rozpory jestli si zasloužíme co dostáváme.

Market30: Díky.
Jdu zkontrolovat hasičáky. Jestli mají dost náplně...

Touha a tápání. Ty nás všechny prohání. Moc hezké. Díky.

(Tentokrát to stíhám dřív, než jo_; abych mohl komentovat a nepsat jenom, že jo_ už všechno řekla a já nemám co dodat).

Jak stačí pár vět, aby člověk vystihl půl života. Krásný fakt.

Bezva.

Povedla se.

Líbí se mi.

Povedená.

Super !
Přidávám rovinu (ne) svobody:-)
Na rohu supermarketu, já a něčí pejsek vyjeme dvojhlas.
Pro pejska si přišel starý pán s bílou holí
a já - něčí pejsek vyju sám...

Je to super. Zvlášť "vyjeme dvojhlas" :-)

Mlčeti Zlato: Homér: človiček:
Díky moc vám všem.

Ženským se to nelíbí?