souhlasím s tou "folkovkou" :-)

Souhlasím s újmou, ošklivou dírou, s formováním i společnými zvyky. To vše pokládám za "svatou" pravdu.
Ale vidím zde také tenkou hranici. Už slova "...co člověk považoval za vlastní..." lehounce balancuje.
Smrt je děsivá. A když je to ke všemu zbytečná smrt, tak to bolí dvojnásob.
Tím "sobectvím" jsem měla namysli rovinu, kde se přesouváme k plíživému pocitu, že máme právo někoho vlastnit, že naše láska nám dává právo na to činit si nároky.
Každý touží, aby po něm něco na světě zbylo. Stopa. Nějaký svědek našeho bytí. Pocit vlastní marnosti (a že takových pocitů máme... stačí jen zalistovat v dílkách zde na Psancich) nás svazuje a dělá z nás takové malé sobce a také trošku vyděrače.
Někdy je smrt vysvobozením z vleklé bolestivé nemoci a prodlužovat taková muka je skoro až nelidské. Ale to už se dostáváme do dalšího kouta tohoto tématu.
Jak je vidět, je to nevyčerpatelné téma a provází lidstvo, co svět světem stojí...
Bylo mi potěšením si s Tebou "zapolemizovat" :-)

človiček: Děkuju :) Minimálně je tělo skutečná jistota. Duše samozřejmě taky, ale někdy je těžký se cítit dobře, když máš pocit, že se ti nedaří ji projevit.

Ayla: Děkuju :)

Tvoje tělo je jen dopravním prostředkem. Opravdu si myslíš že nesedíš za volantem? Někteří lidé jsou jen těla, ale tebe se to netýká.Hodně zdaru přeji tvému Já.

To by bylo sousto pro Junga. Sedí tam Tvůj stín.

Byl by to hustej Black Metal.

Díky za koment.
Jak jsem psal, je to jen takový únik. Co slina na jazyk přinese, co se v domácím vězení hlavou prožene.

Skvěle zachycený moment... Silný závěr. Skoro až samonosný. Dobré je to.

Musela jsem se zamyslet... takže díky.

Za mě první čtyři řádky, perfektní miniatura.

xichtooplocení :o)))
Výborné.

Je to bohužel přesně vystižené, tohle období provinilých výdechů a touhy po nefiltrovaném vzduchu. Krásné dílo, tak jak to jen může být.

Magické, takové sešeřelé... Líbí se mi to.

To by byla moc pěkná lehká, folkově laděná píseň...

První polovina se mi líbí. Ty první čtyři řádky mají vážně super lehkost, atmosféru... Potom mi to trochu hůř plyne, ale to je asi jen můj dojem... Chytat světlo síťkou na motýly je skvělý obraz.

Perfektní. Taky mi dnes způsobila tvořivý moment. Hýbe dobou. Prý o tom budeme jednou vyprávět...

slavek: ..no ba!

syrda: ..beztak!

Audrey Diamond: hezky ..pěkně děkuju ;)