človiček: Děkuji za zastavení. Je milé vidět, že se někdo ještě podívá na mou prehistorii. ;-)

Hodně mě pobavilo, že si Dana Bábovková přesedla a jaké to mělo důsledky. To je úplně přesné. Jinak osobně teď při zahlcenosti článků od všemožných odborníků preferuji ty optimistické, které říkají, že druhá vlna nepřijde. Připraveni totiž rozhodně nebudeme...

Nemám, spíše naopak.

Nádhera.

Psavec: Hele, koiška má skvělý nápad. Tvou knížku bych si ihned koupil. A kdyby byla i ilustrovaná - bomba.

Neu: Díky

Silne. Libi se mi

Velice zajimave a originalni

Neu: Díky :o)

Vzpomínky, rozvernost, veselí... :o)

Krasna, vzbuzuje vasen i nehu

Přečetl jsem ... Přečetl jsem podruhé - jéžiš! Přečetl jsem potřetí - úžasné! Ještě si to jednou přečtu, na dobrou noc, a odcházím do hajan. Díky moc.

všem: Baví mě, jak něčím zajímavá díla, vyvolávají tyto komentáře. Jsou stejně roztomilé, jako dílo samo ;o)

človiček: Ano ,rozchod co už jenom tak tiše bolí, tam někde uvnitř mne jsou střepiny vzpomínek na něj,které se občas přihlásí.
Děkuji, že jsi a zastavíš se u mne.

koiška: Měsíc je památník, je to největší monitor v němž se zrcadlí příběhy našich životů.Někdy spojuje uživatele,aniž by jim řekl že jsou online.

Opravdu pobavilo, i když mírně mrazivě. Prostě ala Orwell. Skvělé.

Trochu pocitu hledám, tato básnička mi sedí na jeden rozchod.Na vztazích si pamatujeme většinou na první a poslední okamžik hodně dlouho.

kekebreke: Supr dodatek, dík.

Po večeři měla chutě,
pospíchala hned na kutě,
než zavřela víčka,
ztratila se svíčka

Líbí se mi jak chybí Ti stromy a voňavá tráva.

Já svoje šípky rudé
nikdy Ti nepůjčím
a i když nelehké to bude
podám Ti mřížovím
ty rozkvetlé růže, plané
pak věř že zázrak se stane.