velmi pěkné

rarášci ryšaví...

annaav: to já děkuji...

Singularis: jsem rád že tě zaujala, je pravda že moc vykičníky, otazníky apod moc nepoužívám, hold budu muset začít

Singularis: jj pokud nezapomenu tak ta data vyjadřují kdy jsem to psal, ale já to nepíšu v kuse to mám třeba rozděláno víc a pak to postupně dodělávám...

Singularis: děkuji za komentář, jinak já taky nerozumím všem a myslím si že to ani není v lidských silách

Moc hezká.

človiček: Díkec.

Výpomoc je někdy neprávem odsouzeníhodná.

Zimomriavky po celom tele. Úžasná báseň plná citu a lásky.Ďakujem.

veľmi krásna báseň aj prednes.

Drsné a pravdivé. Veľmi pekné.

Nádherné, jemné a laskavé ... děkuji!

pěkné

Pěkné moc, jen hlava má již dnes nemá moc rozlousknout ten klenot vedví.Vždyť oči mé již neví zda bdí či sní.Toto je dnes tečka poslední.

vanovaso: Přesně tak.

Líbí se mi. :-)

Historie se stále opakuje ;-)

Velice povedená píseň. Bylo tam hned několik momentů, které mě oslovily. Až se z ní stydím, jak málo ještě druhým lidem rozumím, přestože se snažím.

Veršováním a některými myšlenkami se mi tuze líbí, nejvíc „Přibírám na váze, ztrácím na víře“, fascinuje mě ten kontrast. Ale zoufale mi tam drhne to „Kdo pomůže, kde zázrak se stává“. Ještě kdyby tam byl otazník, ale takto je to vedlejší věta vztažná a není vůbec jasné, co míníš tím zázrakem. Je snad zázrak, že trpíš ve městě? Nebo že ve městě je beton a šeď? A ta pomoc má být proti tomu zázraku? Ne, nic z toho mi nedává smysl.