08.01.2021 - 22:18
7(6.)Miňko: Je vidět, že čteš moje básničky, z toho hřeje mně vřelý pocit celičký :o)
08.01.2021 - 18:539(7.)Sebastián Wortys: V tom, že lidem zajímajícím se o dávnou minulost, připadne současnost spíš šílená, musím bohužel souhlasit (také se mezi ně řadím). Sci-fi se sice zabývá budoucností, ale ty nejšílenější věci se v něm obvykle neobjeví. Viz třeba Star Trek – ano, měli tam dotykové displeje, ale na těch displejích se zobrazovala virtuální tlačítka, která normálně mačkali. Oproti tomu dnešní mobilní telefony po uživateli vyžadují různé zoomování, swipování, ťukání třemi prsty zároveň apod. Něco takového tehdy sci-fi prostě nepředvídalo (možná i proto, že tehdy by to lidé prostě nechtěli vidět ani slyšet).
Existují sice různé druhy reklamy, ale pokud na reklamě chceš skutečně vydělávat, tak přinejmenším v dnešní době prakticky nemáš na výběr... Výdělečných reklamních zakázek je málo a všechny je dostávají velké korporace.
„spodní ruka“ – Děkuji za vysvětlení. (Stejně nad tím nevěřícně kroutím hlavou, ale už to alespoň chápu. Jen doufám, že si v budoucnu nebudou lidé nechávat pěstovat druhý a třetí penis...)
„Pojmenovávání“ děl podle číselné řady vyšlo z reakce čtenářů u díla https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41221-karikatura-vymyslet
e-nazev . Byl/a jsem zklamaný/á z toho, když jsem si uvědomil/a, jak čtenáři zavrhují díla, která by se jim jinak třeba líbila, jen na základě autorem nešťastně zvoleného názvu, tak jsem se rozhodl/a, že díla pojmenovávat nebudu a místo toho je budu jen číslovat. Když čtenář uvidí jen číslo, bude ho to spíš nutit k tomu prozkoumat alespoň anotaci a nerozhodovat se jen podle chvilkového prvního dojmu z názvu. Zatím se mi to subjektivně osvědčuje, nemusím se s tím názvem trápit.
Ještě jednou děkuji za komentáře a těším se na odpověď na e-mail.
Existují sice různé druhy reklamy, ale pokud na reklamě chceš skutečně vydělávat, tak přinejmenším v dnešní době prakticky nemáš na výběr... Výdělečných reklamních zakázek je málo a všechny je dostávají velké korporace.
„spodní ruka“ – Děkuji za vysvětlení. (Stejně nad tím nevěřícně kroutím hlavou, ale už to alespoň chápu. Jen doufám, že si v budoucnu nebudou lidé nechávat pěstovat druhý a třetí penis...)
„Pojmenovávání“ děl podle číselné řady vyšlo z reakce čtenářů u díla https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41221-karikatura-vymyslet
e-nazev . Byl/a jsem zklamaný/á z toho, když jsem si uvědomil/a, jak čtenáři zavrhují díla, která by se jim jinak třeba líbila, jen na základě autorem nešťastně zvoleného názvu, tak jsem se rozhodl/a, že díla pojmenovávat nebudu a místo toho je budu jen číslovat. Když čtenář uvidí jen číslo, bude ho to spíš nutit k tomu prozkoumat alespoň anotaci a nerozhodovat se jen podle chvilkového prvního dojmu z názvu. Zatím se mi to subjektivně osvědčuje, nemusím se s tím názvem trápit.
Ještě jednou děkuji za komentáře a těším se na odpověď na e-mail.
08.01.2021 - 15:089(6.)RE Singularis:
Alespoň zatím odepíšu pouze na tuto zkrácenou reakci, abych se prioritněji vrátil k odepsání na poslední e-mail.
„to, co se bude dít za 40 let, bychom nyní považovali za šílené my.“ – Myslím, že tady je prostor pro určitou komplementaritu, resp. čím víc se člověk zajímá o sci-fi, tím méně podle mě bývá překvapován budoucností, protože sci-fi se často zamýšlí i nad tím, jaké společenské důsledky může mít rozšíření technologií, které třeba teprve vznikají v laboratořích (přesto i čtenáři sci-fi nakonec mohou být překvapováni). Naopak čím víc se člověk zajímá o prastarou minulost (více konkrétnějším než zobecňujícím způsobem), tak o to šílenější mu může připadat už současnost oproti běžným lidem (povětšinu času zaměřeným na současnost, blízkou budoucnost a blízkou minulost), přestože základní obecné motivy se neustále víceméně opakují, jen v různých nových formách.
„Alex Slezina má na jednu stranu odpor ke sledování reklam, ale na druhou stranu na jejím vlastním blogu ji ty reklamy živí“ – To z hlediska možných interpretací toho díla nemusí být nutný rozpor, jelikož reklamy lze rozlišovat na různé druhy, které tam nejsou explicitně určené. Třeba personalizované vs nepersonalizované reklamy a v tomto případě nejspíš obzvláště třeba reklamy korporací vs reklamy drobných tvůrců (což lze převést na škálu), kdy Alex může nenávidět reklamy gigantů a tolerovat reklamy ostatních relativně drobných tvůrců, aniž by to bylo paradoxní.
„spodní ruce“ – Už jsem několikrát slyšel vtipy na principu, že mužský pohlavní úd je třetí ruka a ta kontroverzní pohádka to ještě víc rozšířila. Takže vzhledem k tomu, že daný úd se nachází ve spodní části těla (minimálně oproti pozorující hlavě), tak slovní spojení „spodní ruka“ může vyznívat i jako synonymum pro „třetí ruka“ v tom primitivním smyslu.
„Nechci na komentáře odpovídat po cestě, to by mi opravdu zničilo životní styl.“ – V té větě si dokážu představit několik významů, které spolu mohou, ale nemusí souviset (člověk od člověka). Přičemž prvotním východiskem je, že sám neodepisuji na komentáře po cestě, načež se lze zamyslet, jaké to může mít důvody u mě plus jaké důvody to může mít u ostatních. Někdo si při cestě třeba rád jen čte, někdo se jen zamýšlí, někdo je zvyklý při cestě odpočívat, někdo je příznivce veřejné dopravy a chce si to užívat, někdo rád poslouchá, o čem se baví spolucestující, někdo se po nich rád kouká, když se zrovna nekoukají oni, někdo jen rád poslouchá písničky ve sluchátkách, někdo si rád povídá přímo se svými pravidelnými spolucestujícími, někdo je frotér, někdo rád hraje hry na mobilu, někdo rád pozoruje ubíhající obraz za oknem, někdo si rád zapisuje své postřehy a nápady, ... Takže obecněji by se dalo říct, že různí lidé mají různé cestovní návyky, kterých se člověk od člověka drží větší či menší měrou. A ten, kdo mě zná, si může představit, které důvody na mě pasují lépe. Jinak se tedy domnívám, že dnes by většině lidí nevadilo odepisovat na komentáře cestou.
A ještě jsem se vlastně zapomněl zeptat: proč poslední dobou svá díla pojmenováváš podle číselné řady?
Alespoň zatím odepíšu pouze na tuto zkrácenou reakci, abych se prioritněji vrátil k odepsání na poslední e-mail.
„to, co se bude dít za 40 let, bychom nyní považovali za šílené my.“ – Myslím, že tady je prostor pro určitou komplementaritu, resp. čím víc se člověk zajímá o sci-fi, tím méně podle mě bývá překvapován budoucností, protože sci-fi se často zamýšlí i nad tím, jaké společenské důsledky může mít rozšíření technologií, které třeba teprve vznikají v laboratořích (přesto i čtenáři sci-fi nakonec mohou být překvapováni). Naopak čím víc se člověk zajímá o prastarou minulost (více konkrétnějším než zobecňujícím způsobem), tak o to šílenější mu může připadat už současnost oproti běžným lidem (povětšinu času zaměřeným na současnost, blízkou budoucnost a blízkou minulost), přestože základní obecné motivy se neustále víceméně opakují, jen v různých nových formách.
„Alex Slezina má na jednu stranu odpor ke sledování reklam, ale na druhou stranu na jejím vlastním blogu ji ty reklamy živí“ – To z hlediska možných interpretací toho díla nemusí být nutný rozpor, jelikož reklamy lze rozlišovat na různé druhy, které tam nejsou explicitně určené. Třeba personalizované vs nepersonalizované reklamy a v tomto případě nejspíš obzvláště třeba reklamy korporací vs reklamy drobných tvůrců (což lze převést na škálu), kdy Alex může nenávidět reklamy gigantů a tolerovat reklamy ostatních relativně drobných tvůrců, aniž by to bylo paradoxní.
„spodní ruce“ – Už jsem několikrát slyšel vtipy na principu, že mužský pohlavní úd je třetí ruka a ta kontroverzní pohádka to ještě víc rozšířila. Takže vzhledem k tomu, že daný úd se nachází ve spodní části těla (minimálně oproti pozorující hlavě), tak slovní spojení „spodní ruka“ může vyznívat i jako synonymum pro „třetí ruka“ v tom primitivním smyslu.
„Nechci na komentáře odpovídat po cestě, to by mi opravdu zničilo životní styl.“ – V té větě si dokážu představit několik významů, které spolu mohou, ale nemusí souviset (člověk od člověka). Přičemž prvotním východiskem je, že sám neodepisuji na komentáře po cestě, načež se lze zamyslet, jaké to může mít důvody u mě plus jaké důvody to může mít u ostatních. Někdo si při cestě třeba rád jen čte, někdo se jen zamýšlí, někdo je zvyklý při cestě odpočívat, někdo je příznivce veřejné dopravy a chce si to užívat, někdo rád poslouchá, o čem se baví spolucestující, někdo se po nich rád kouká, když se zrovna nekoukají oni, někdo jen rád poslouchá písničky ve sluchátkách, někdo si rád povídá přímo se svými pravidelnými spolucestujícími, někdo je frotér, někdo rád hraje hry na mobilu, někdo rád pozoruje ubíhající obraz za oknem, někdo si rád zapisuje své postřehy a nápady, ... Takže obecněji by se dalo říct, že různí lidé mají různé cestovní návyky, kterých se člověk od člověka drží větší či menší měrou. A ten, kdo mě zná, si může představit, které důvody na mě pasují lépe. Jinak se tedy domnívám, že dnes by většině lidí nevadilo odepisovat na komentáře cestou.
A ještě jsem se vlastně zapomněl zeptat: proč poslední dobou svá díla pojmenováváš podle číselné řady?
08.01.2021 - 14:157(3.)Líbí...poradil bych optat se Radara Radaroviče, co má šedivou bradu. Rád poskytne radu...
08.01.2021 - 14:098(3.)Líbí...
Balada v a-moll
V krvi alkohol,
preluduje netopýr,
baladu v a-moll
na černý klavír.
Preluduje baladu
černých kláves,
špatnou náladu
prší smutek z nebes.
V údech vir jej trápí.
A tak zpívá blues,
jak vystrkuje drápy
nebuněčný hnus.
Balada v a-moll
V krvi alkohol,
preluduje netopýr,
baladu v a-moll
na černý klavír.
Preluduje baladu
černých kláves,
špatnou náladu
prší smutek z nebes.
V údech vir jej trápí.
A tak zpívá blues,
jak vystrkuje drápy
nebuněčný hnus.
08.01.2021 - 14:0314(2.)Jsem přesvědčen že muž se měl vždy chtít cítit jako muž a žena jako žena. V tom pozitivním slova a chování smyslu.
V tom je ta největší síla. A platí pro oba. Líbí!
V tom je ta největší síla. A platí pro oba. Líbí!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
