Hmm musela jsem přemýšlet a vžít se do situace.. Skvělá báseň. Předpokládám, že mluvíš o situaci, kdy ztratíš kontakt se středem a vcucne tě vír pochyb, že člověk u toho ztratí veškerou soudnost a racionalitu. Musím říct, že v takovou chvíli najít znovu půdu pod nohama je docela náročný.

Ten konec básně přináší řešení.

Moc pěkná.

Tahe mi sedla.

Nemlčet, ale i nekecat.

Všeho moc škodí.

Jen abys nelitovala.

Musíš zavčasu pokročit dál.

človiček: Díky moc.

:D

človiček: Díky za veršky.

slavek: Dobrý vtip. :-D

Z nitra: Děkuji za zmínku o té knize, napíšu si ji na seznam a po pandemii si ji určitě přečtu.

Básnička řešení obsahuje, poslední strofa je moc pěkná :) Máš pravdu, přijetí sebe a vědomí, že s tebou není nic špatně a že je všechno v pořádku, je velice úlevné.

Báseň pěkná, dobře se četla. Téma jinak hluboké, každý by k tomu měl hodně co říct, myslím. Jinak souhlasím se Slávkem a Človíčkem. Nejsem si jistá, jestli stavění a boj, byť na ženském poli, není spíš mužská energie. Ale člověk se musí vzbouřit, když mu něco nevyhovuje, a udělat si to jinak, aby byl šťastný. Za mě je nejlepší rozhodovat se a vycházet ze středu, ten vždycky vede, kam je potřeba, ať už jsou to hory, nebo údolí.

Hmm pěkná. Pravdivý pocity vždycky píšou pěkné básně.

Fajn, že to dává smysl :) Někdy ty básničky člověk musí až moc luštit.

slavek: Díky..

slavek: Zkusím. Snad mi nedojde trpělivost.

Inu...