Hodně dobrý však smrt není páskou výherní.Kdo nenastřílel, špatně mířil, časem hýřil, ten trestnými koly aby se smířil.

Být světlem je touhou každé tmy.

Hledím na vlak co po mostě projíždí
večerními paprsky doprovázen.
Hledím a nevím zda zvenčí se vše
tvému pohledu ze soupravy podobá.

Síla a moudrost celou básní se vine,
líčíš tu svůj život a jeho stránky stinné :o)

Dům v kterém žiji má válečnou historii. Všechny podobné děje byť smyšlené u mě navazují na reálnou skutečnost zničených životů.Má rodina odpovídá profilem rodině Veseckých co skončila v Terezíně. Tvá duše to zná, moje asi taky.Válka je strašný řemeslo.

Máš talent pobavit :o) Ten závěr je nejvtipnější.

slavek: Děkuju, jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to tak cítí. Bála jsem se, že tu drtivou kritiku chytím :o)

Psavec: Určitě je fajn na sobě dál pracovat, sám sebe neměl by se ale člověk vzdát.

Nine: Díky, že pořád čteš. I když už to víc jeví známky sci-fi než na začátku :).

super

To je překvápko. Nic není na první pohled jak vypadá.

"Neumírat smutná", to je dobrá hláška. To sem zvědavá, jak se z toho dostane.

Skvěle poskládaný.

Nelze nechat lenošit slova.

Líbí.

Já se nedám.

Taky skládám jak se mi to líbí.

Bezva, pobavila.

slavek: Díky za komentář.

No bodejť! Fajn odlehčení.