Aktuální a zajímavé.
Jen bacha na tvrdá a měkká i/y ;o)

Vypadalo to na oslavu zrození, z konce mě ale zamrazilo.

Naprosto dokonalé!

Ledově pěkné. Vítej a roztaj.

Vítám tě a ne že tu umrzneš. :-)

hezká

plne slov, co neco rikaji. Dobre.

Orionka: Děkuju moc za všechny postřehy a připomínky. Vážím si toho. ;)

Neu: Dík, občas jsem i něco psal, mělo to i komentáře, ty lidi odešli, jestli to bylo dobrý, nevim. Teď píšu sporadicky špatný věci ze samoty. Ale já si nečtu ani ty svý starý věci, ani na fotky nekoukám. Občas už bych byl radši v rakvi. Pak jsem chtěl zjistit, jaký je to mít dítě. Je to příšerný, když nespí, to už bys ho fakt hodil na chvíli i do mrazáku. A ráno se zas na něj těšíš. Dnes jsme slavili její dva roky. 22.2. dva roky, celkem cool. Totál přetažená. Uspávání je teď na mě. No nic. Víš co se stalo, usnula u toho jak jsem psal tenhle koment, takže dík spíš já. Jdu si dát pívo přechlazený. V Brně jsem byl, radši no comment.

Brr, jako bych tam byla s tebou a prožívala to. Ten konec mě dostal. Mrazivě realistická - tleskám :o)

človiček: Vítám tě zpátky. Ráda o tobě slyším :o) Trefa do černého - souhlasím, je to nový začátek.

Orionka: Děkuju :)

Jarem být, slunce pít
milou duši po boku mít.

Úklid je vždy novým začátkem. Je to i léčivý proces.

napsal jsi to hezky, až s tím co píšeš nesouhlasím.-)

Kolem toho koryta proroti i po jeho proudů
když srdce chvylku netiká
ta voda vlaží oudú.
Písen tichá s oparem se žene do údolí
Na večer i nad ráne
v očích drobky soly

Řekl bych - hezké. Ale to není přesné. Je to hezoučké...

Pěkné verše a vyznání. Doplním neuměle...
Možná nad mým přáním Ježíšek užasne,
přesto věřím že mé pohnutky budou mu jasné.
Bez zlatého prstenu obejdu se ráda.
Přednost dávám tomu, co si tělo žádá.

JSH: Díky za obsáhlou kritiku tolika mých věcí. Doufám, že se nebudeš zlobit, když zareaguji jen u téhle. Tady mám asi nejsilnější pocit, že se nebavím s člověkem z masa a kostí, ale s Google překladačem. Netuším, podle jakého algoritmu jsi vyhodnocoval tento text, ale absolutně nechápu logiku tvrzení, že, pokud verš začíná slovem "když," nebo "jak," měl by ten předchozí končit otázkou. Proč, proboha? Slunce s velkým T psát nehodlám a nevím ani, proč bych ho měl psát s velkým S, když z textu naprosto jasně vyplývá, že mluvím o ubývajícím večerním světle. Stylem, který mi navrhuješ by se podle mě dobře psaly matematické příklady, nebo fyzikální vzorečky, ale poezie by mě takhle nebavila. Rád si zaznamenávám pocity, myšlenky, vzpomínky, místa a okamžiky. Vždycky především pro sebe. Na to, abych se ukájel tím jak mistrný jsem filozof, co převratného jsem vykoumal a jak z toho jsou ostatní celí paf, na to opravdu nejsem. Každopádně díky za Tvůj čas :)

Když se člověk vzmůže psát o pochybách, zklamání, je to jedna z pozitivních cest, jak se s tím vypořádat.