koiška: Trochublázen: Psavec: Díky za čtení a milá slova.

moonell: Průtrže nevadí, naopak. Tenhle mrak je ale nebezpečný a vždycky když si myslím, že už jsem se ho zbavila, zjistím, že tam pořád je. A když si myslím, že jsem ho přijala jako součást své identity, znovu mě něčím překvapí - tedy tím, že v ten moment, kdy převládne, to co normálně vím, najednou nedokážu vidět.

Terri42: puero: Psavec: Orionka: Neu: koiška: človiček: Díky všem za milé komentáře, popravdě jsem se trochu styděla jít s touhle ven... je hodně niterná (ještě víc, než moje jiné, a to už je co říct :D).

Psavec: človiček: Děkuji.

LadyLoba: Ona ve skutečnosti o kouření vůbec není :-) Jsou to jen kulisy, metafory. Spíš jsem se snažila vyjádřit takový vnitřní stav na pomezí, kdy je člověk v něčem zacyklený a nedaří se mu z toho vystoupit, už to odmítané začíná pomalu tušit, ale ještě nezvládne udělat ten krok ven (i když ví, že mu to škodí). I tak díky za čtení. :-)

Když někdo kecá blbě ti do života,
jak kretén vstupuje do tvé bubliny
Já dobře vím a to je velká jistota,
že tvůj ostrý jazyk z něj nadělá hobliny
Měj krásnou středu. Miras

Povedená.

Taky to tak vidím.

Dandy: kekebreke: Díky moc.

LadyLoba: Brigita: Díky moc, děvuchy.

Ju

Fajn, ale já bych to potřebovala stručněji

človiček: Díkec.

Bezva.

Supr

Milá nostalgie, asi stárneš hele... Připomnělo mi to knížku Filipa Koryty Falknov calling, je tam z tvého kraje, neznáš ho náhodou? Taky vzpomínal na dětství se všemi detaily, průšvihy spolužáků i tajenými hříchy z rodiny, všichni byli k poznání a byla to fakt vydaná knížka, tomu říkám odvaha. Ale taky to máš fajn, to ne že ne.

LadyLoba: To ani ne, spíš tak docela obyčejně "do prdele" ;-) Díky za návštěvu!

človiček: Dandy: Psavec: Děkuji za zastavení a milé komentáře.

“Jako zčernalý obraz na plátně vlámského mistra.” Do toho jsem se zamilovala.

Prvni rytina kříže byla prý z hlavou osla,dnes jsem otom debatoval z restaurátorem.