začatek se mi moc líbil :) celkově tky pěkny.

ano.. je z toho cítit trochu kafkoviny :)

...proces je moc pěkna kniha :-)

lámání jazyka :o)

Zajímavé, jak je to krátké, musel jsem to přečíst několikrát. Báseň je to téměř retrospektivního typu, proto se zdá až příliš složitá a přitom je v duchu jednoduchá. Líbí se mi kontrast "na křídlech cvrčků"-"ve hlavách koňů". Sice nedokáži posoudit, zda vyhnanci měli vskutku takový pocit, ale proč ne. Ale i přesto všechno bych vytkl to, že se to dost nepřirozeně čte. Na můj vkus až moc drsně. Rytmus v tom není vůbec žádný. U podobné básně bych uvítal a hlavně čekal právě takový lehký nenásilný samospád. Leč vcelku musím říct, že tahle báseň je příjemným tématickým spestřením mezi ostatními díly.

s pátou ránou do tvé hlavy
pust si od portishead dummy

To je docela i pěkné dílo, ale poslední verš tomu ubírá příšerně moc. Bez něj by to podle mě bylo mnohem silnější a emotivnější. Miláček v básni působí sám o sobě jako hrozné klišé a navíc tady mi přijde jako náhražka konce, který zůstal nevymyšlen. Pro mě určitě škoda. Báseň skvělá. Krátká a vše říkající, až na ten poslední verš...

a líbí se mi.

přeji si také, aby to mělo dobrý konec
jako v pohádce :-)

někdy stačí jen opravdu trochu ....

Ale teď opravdu vážně
mám rád tvá slova vášně
...máš to za 100

přiměřeně ;-) a nesmí chybět sůůůl... jako v pohádce

Děkuju!!!

zaujala, škoda jen toho opakování, nebýt toho - nemá to chybu
ju a ještě bych tam doplnil čárky ;)

ale jinak, povedené :)

pro pět ran do hlavy
o čem se vypráví?
jak dobít svět?
jen čtu a padám
dal jsem ran pět
co sluší hlavám
(ne pět, sto...bodů)

neměň tok řeky, jdi podle něj
neměň dráhu slunce, jdi za ním
... vždy je nějaký cíl....

klopýtám, upad bych málem
plouživě doháním dny
co dávno utekly mi cvalem,
dohoním aspoň ten poslední?

Je rozprostřen ten Slunce svit
to ne však všeobecnost značí,
tak zmatek mysli snaž se uklidnit
a já? ... mně i málo stačí

moc se mi líbí...krásná

moc pekne... psane jako kdyby jsi neco takove jiz sam zazil...

to derry: pokud se ti neco takoveho stane, neresis proc, jen jak... a neuziras se tim, jen se snazis pochopit proc to tak nemohlo zustat a zaroven balancujes na hranici vedomi, ze je mozna dobre ze jsi tu... ale nejsi si tim jist... ver mi...

:) pěkný. pozdravuj klauna ;-)