Čtu to potřetí a pořád, pořád je to nádhera...hořkosladké a krásné. Děkuji

tak to děkujy.. bůh ťy žehnej.)

Naděje zmírá naposledy...
Dokud jsi, může změny čas
rozpustit kolem srdce ledy,
Fortůny oslovit Tě hlas.

Jsem asi nenapravitelný v neustálém předstírání optimismu, i když skutečnost se může lišit od mých slov...Kladu si otázku, zda jsem takový mistr přetvářky či na mne tak působí třeba pouhé zobrazení duhy coby symbolu naděje. Kdo ví?
Jinak moc krásné zamyšlení /to Tvé!/...;o)))))))))))))))

zvláštní..nevím jaký pocit si z toho odnést...ale být zamilovaná je nádherný zázrak

je to moc hezký... :)

Nádhera, tahle báseň není "jako ty ostatní"...

to je krasne...

je to krásnýýýýýýýýý

je nádherná, moc se mi líbí :)))

Pobavila jsem se, takové vysvětlení jsem vážně nečekala :-)

NO ta je...grandiozní,obrovská...mile potěšíla...i přes nemožnost hodnocení...100! :-)

N. má plnou pravdu a já bych to určitě líp nevyjádřila. Zanech pesimismu a uvidíš, že bude líp!

N: Díky, díky...!!!

Ač skladba z přeházených not
a nezvyklých barev duhy
v proměnách svůj hledej doprovod,
že pokus nevyšel?
Vyjde druhý...

Někdy je kniha to jediné, co člověku zbylo, co nezradilo a nezklamalo jeho naděje! I když nepřízeň osudu je většinou důsledek vlastních hloupých kousků a špatného přístupu k životu...;o)

ó jak hluboké

hm, tahle mi nějak ušla. Dobrá.

Hezké počteníčko. Já jsem si dosud moc nevšiml, že je venku sníh. Jen jsem se podíval na teploměr a jak to bylo kolem mínus šestky, tak jsem si řekl, že to ani nestojí za pohled. Sakra rýma a ucpaný nos! Nemáme doma ani dost velkou kapacitu kapesníků! Úplně ze mně teče, nohy ně mrznou a hlas se mi ztrácí v přiškrceném chrapotu, kurňa! Jak vylezu ven a spadne na mě nějaká vločka, tak ji zabiju!

jak moc dobře známé pocity...krásně napsané

oprav si: Spokojeně stojí na místě OSVĚTLENÉM lampou...:o)