někdy je tak sladké zhřešit... jenom trošku... jenom malinko... O:-)

ááá, to je hodně pěkný. osvícenost, která peskuje děti... a děti, které utíkají z oken obnažovat svou nesterilní samotu.... ty jo, vzalo mě to. a hodně.

tak nějak mi chybí TO...jediné...;)

za to ze milujes se neda omlouvat... to je hrozne cena vlastnost... vaz si ji :)

pekne ale neoslovilo me to?:D hehe tak tomu komentari se musim jen smat..
je to tvoje teress, ma to myslenku, formu. bavi me te cist.. ses dobra!

ju... ten pocit chapu... uz snad neumim psat...

nejlíp se člověk zpovídá u kafe a u velké tabulky černočerné čokolády...člověk pak v tom není sám...a necítí se jako ovce(aspoň mně to tak funguje):)
jinak se mi líbí tvoje obraty a vůbec kompozice...

štěstí dětí... moc krásná věc

Pěkné..ale nepřijde mi, že by to nějak vystupovalo z řady a musím bohužel říct, že mě to neoslovilo.

půjde...svobodně...oba půjdete:)

Dobře vyjádřené pocity, neméně pěkná fotografie. Ale smutné. Snad by si to zasloužilo nějaký pozitivnější závěr.

joooooo..ty nejlepsi a jejich rany...joooo....to je skvely.... jezis to me tak dostalo...boli to...jo...to teda...zivot je boX

krásně to ubíhá...je to jako skutečná pohádka...líbí se mi jak jsi vystihla to cosi...že se do toho můžu tak vžít:)...děkuju za zážitek:)

zaujalo mě to...moc...a ta fotka je krásná;)

kamínky...vzpomínky...pocity....smrtící koktejl:)

:D...no...tak aspoň že jsou tam nějaké intenzivní city...:)...ale žena by z toho asi úplně dobrý pocity neměla mít...

ŠKRTÍ, ŠKRTÍ...jenže těžko se jedinec brání...

podzim přišel...jen ti brouci nikde...tak až ti zase spadnou do dlaně...pošeptej jim ať přiletí i na Vysočinu...zářivá Slunečnice...;)
básnička je moc krásná...*

supr:)...nejsem pesimista, ale pár takových znám:)...to jsou ti, kteří rádi sedí na houpačkách a přemýšlejí o tom, že nesmrtelného brouka stejně jednou někdo zabije:);)

podzim, brouk štěstí...moc pěkné...