asi pekna vzpominka...?...

odmítáš drogy, odmítáš sex s holkama, co si nevěděj rady
.
teress.. tohle je hrozne silny. mozna cekas na konec, jenze mezitim ti utece spousta jinejch veci. mozna je to tak lepsi/?/.

jo,hluboka,to je presny...

studny oci? to se mi nejvic libi... je to originalni a vystizny...
asi jsou to krasny oci...:)

doufam ze se ti tvy prani splnej...

tvuj kouzelnej svet...

Radši budu
šedou slunečnicí
než
zářivou /ale nešťastnou/
karikaturou
sebe samotné


za mesicem...



skvela..nadherna...

je videt,ze ted pises jinak... asi jiny situace... jiny postoje...

jiny lidi...nebo jejich chovani...


t

V hlavě
tentokrát nic

Kromě tebe



...
ten pocit bezmoci ... kdyz na nic nemyslis a pritom myslis na jedinou osobu... ani nevis o cem presne premejslis a vsechno je tak strasne jasny az je to nejasny...



nejvic se mi libi, jak to mas opacne nez v ty cesky casti... skonci to zas na zacatku... naprosto dokonaly popsani situace... vsechno se vsim souvisi...

ma to pro me v sobe par tajemstvi... ten konec...jezis... je to hrozne krasne napsany... ten smutek citim az sem. do malokteryho textu se takhle zactu a vstrebam kazdy slovo...a naladu...prelud...

tahle je fakt dobra... ten nazev je hrozne impresivni ... a ta anglicka cast...skvelyyyy... moc se mi to libi... uz je to doba, ten cas letii:)..

Unavená si padala do postele
a měla jedno koleno vystrčený
zpod peřiny...
Svůdná.
Jiná.


krasa

Děkuji za komentáře :o)

To journeyman: ...protože Láska stojí na ledě a neví, jestli se propadne nebo je
led dost silný... :o(
To nevěrná: v odpovědi pro journeymana je ukryto i to, proč se zrovna
nemůžu radovat..
To Housenka: Rytmus pokulhává jsem si toho vědoma, jen jsem nevěděla, jak
vyjádřit to, co cítím a dát to do správnýho rytmu...proto ty chyby..

uprimnost je desne dulezita...

Narozdíl od vás však
už
podruhé
nevykvetu...



treba nevykvetes...ale treba ani nezvadnes:)

nejvic krasna... nejviic...
hrozne hezky vyznani...!!

hodne zajimava..libi se mi... ty obrazy vyvolavaj zvlastni pocity...

hooodne dobra...
to nekonecno citim... nejvic...

to ps je pěkny :)

je :)

Jsem rád když si v mých básních každý najde to, co on sám chce, ale pokud se ptáš po významu tak ti to můžu rozebrat po slokách, i když mám dojem, že se to nesluší.

Takže první je snad dostatečně výmluvná sama o sobě. Strach z budoucna a vědomí, že se všechno může neočekávaně změnit a nechat nás někde, kde rozhodně nechceme být (volně vyloženo)

Druhá sloka. Poloha, která je příhodná pro člověka, který je z něčeho nešťastný a přemítá co se stalo v jeho životě, že ho to dovedlo až na to místo, kde teď je. A jinak samozřejmě, že to člověku nepomůže, ale upřímně co většina lidí dělá, když se jim přihodí něco nepříjemného či lépe řečeno když se jim děje něco co je ničí? Nechají to být a jdou dál?

Mezihra snad vypovídá dost sama o sobě.

Poslední sloka dokresluje. Obraz oblohy a potom návrat zpět k jednotlivci by měl evokovat tíhu samoty umocněnou skutečností (uznávám - klišé) že člověk je vlastně oproti ostatnímu prakticky bezvýznamný. A slunečnice jsem si dal pro radost ;)

Snažím se do básní klást i víc vrstev, aby čtenář měl prostor pro svoji představivost. Pokud se mi nepodařilo tě upoutat, tak mě to mrzí a snad příště :)