Kdyby měli být všichni normalní tak by pak všichni byli naprosto stejný ne? což je jak biologicky tak psychologicky nemožné ;). Takže každý jsme jinak nenormální a v tom je kouzlo osobnosti - v tom je to proč někoho milujeme a jiného nenávidíme.

Jednoduše řečeno by byl život zbytečný ;).

diky tome:)
ani se nedivim, ze tomu nerozumis. je to popsani pocitu,kterej byl starsne kratkej, ale v mym zivote znamenal starsne moc. bylo to nejvetsi stesti, ktery sem si prala, tak rok a zaroven nejvetsi zklamani, ktery mi bylo jasny, ze pride..

Pěkné, není jak jinak komentovat - báseň mluví sama za sebe

mě se moc líbila... Můžeš napsat další podobnou?

Zajímavá a pěkná, hezké zobrazeni reality mno =)... kež by se někteří nad díly podobnými tomuhle zamysleli - nekomentovali jen estetiku, ale přemýšleli nad obsahem - tohle dnes lidem chybí podle mě ;). Mě se líbí ;)

Boduji, a ty víš proč, opět se TO potvrzuje...

motiv blikajiciho srdce mi prinde laciny... ale v kontextu je to v pohode... sloka s roztrhanymi ruzemi je naopak vyborna a originalni... to se opravdu povedlo... jako celku tomu nerozumim...

Krásná...to jsi fotila Ty? :-)

pohltila... vyborna...

mozna jiny, vygradovanejsi zaver by byl lepsi. vyhrat si s ni... treba tam hodit verse, nebo lepsi obraty... tema je zajimave a jde z nej tezit... presto pekna :)

Skoro až fotoromán...:o) Má bublinkové kouzlo, to se cení...

Tak tahle je drsná... A dobrá.

Je to opravdu ze života. Jen nadpis by správně měl být Jsme prostě sami a je nám to osudem. Ta čeština! Mnoho dobrých děl takto kazí.

Je krásná. Má zvláštní kouzlo s nádechem tajemna... Líbí se mi strašně moc.

Vůbec to není špatné, naopak.:o) Líbí se mi některé postřehy a takový ten cynismus je mi dost vlastní.
zarostlýý - tohle bych opravila... Jen pro formu.:o)

Tohle jsem četla už tolikrát... Je to strašně neoriginální.... Krásné blonďaté vlasy, oči jako studánky, ze kterých by se dalo pít...
A víc by to sedělo v těch miniaturách...

Myslím, že ty personofikace z toho dělají něco víc než klišé. Hezky napsané.

Hm... Ale je pravda, že na povídku je to krátké.

Nost.:
Děkuji, že opět jsem byla tebou plně pochopena!!!:-)

Mně vdova naštěstí nenavštěvuje. Možná mně občas sleduje z povzdálí, ale nepřijde. Jsem za to ráda...
Jinak, je to zajímavě napsané, má to nápad. Ale trochu mi z toho běhá mráz po zádech, když vidím jak otevřeně o tom píšeš... Ale věřím, že zas tak zle není...