tohle je tak nádherný ! BRAVO ! .... ***

Od pasáže "v tom městě s vůní orientu" je to perfektní, předtím nic moc... ale od téhle části bych Ti dal za plný počet, protože je to bomba. x)

Krásná báseň kamaráde. Zraješ jako víno, čím starší tím lepší:-).

mno a teď bude každý psát básně se sprostými slovy?

"a z povídání třetích osob
litovat budu
jsem kokot "

dokonale zachycená realita

"si život můj, chtěl bych tě mít rád"
To nejsilnější na konec...

abych pravdu řek, tak neznám. v životě sem čet dva básníky, a to Villona a Kainara.

Matěji, cejtím z toho sílu beat generation, akorát by se podle mě hodilo vynechal tu inverzi ("z očí mých"), trošku mi to rozhodí plynutí veršů tím závanem archaičnosti, ale jináč zvedám palce vzhůru, má to myšlenky a hlavně myšlenky dobře vystavěný!

přečti si Václava Hraběte (upřímně doporučuju) - na mě měl vliv už dávno a ty ho nejspíš znáš taky, rozhodně tady vidím spojitosti, protože už po první sloce mně bylo jasný, že se mi to bude líbit. i když téma není moc určený k tomu, aby se "líbilo", viď?

promiň, ale ten konec je děsnej.

Prostějanek zkrátka umí.

Nechal bych první a poslední sloku a doprostřed vlepil něco naprosto nesouvisejícího obsahem i formou, jako takovou reklamu která by čtenářovy myšlenky vychýlila stranou a on měl trochu čas na uvažování o čem byla ta první sloka a hledal v té poslední na tu první návaznost.

Mě se to taky líbí, jinak souhlasím s Severkou!

Líbí se mi ten způsob - jakoby začínat vprostředku.

Prvá sloha sa mi páči, druhá akoby ignorovala rytmus. Inak idea dobrá.

Tom si tu nejspíš vylévá svoje osobní mindráky :) mysím že bys to neměla brát vážně

wau ,)

to mě odrovnalo ! nádherný ,) vžila jsem se do toho, bolavý .... moc povedený, myslim, že tak to má být, pokud to vyvolá nějaké pocity, emoce ...po přečtení.

..../ máš tam přeZ ! /

pěkné ,)

jee, fakt dík...

Myslím, že jsou tu jiní autoři, kteří se snaží psát jakoby v deliriu a některým čtenářům to přijde i zajímavé. Tak nechápu takovou prudkou reakci u díla, ve kterém si autor na nic nehraje, ve kterém nekřičí rádoby šokující metafory do světa, ve kterém není o pití ani zmínka. Forma by se dala ještě pilovat, ale oceňuji to, jak jsi pěkně vystihla atmosféru sklíčenosti, absurdity nemoci a smrti...L.