Co jsem na psancích naučil jsem se číst i básničky autorů s jejichž pojetím poezie se nikdy neztotožním (antidiakritická Delivery, Veronika, surový sociální Homér, apod.) nebo kteří už kapitulovali před češtinou a spoléhají se na formu a obsah, byť jim to nelze z mnoha příčin klásti za vinu. Zjistil jsem totiž, že je poněkud předčasné jejich talent zavrhovat, protože v básních, které napsali, se odráží jejich styl - to jest vlastně střípek osobnosti, bez kterého by byli zcela nezařaditelní.
Patříš sem i ty. A ačkoliv jsem byl napočátku upřímně zděšen, že na češtinu nekladeš nároky, už jsem to jaxi přijal a nehodlám to nijak kritizovat, stejně by to nemělo účinek. Je proto důležitější se u tebe v kritikách zaměřit spíše na pojetí a myšlenku.

Co bych tady tak vytknul? Má se všeobecně za to, že básně o lásce je těžké psát tak, aby vynikly, protože jich je ,,hafo,, ovšem ctí se snaha vetknout citovým projevům písemnou podobu. Vtip je v tom umět vybočit (pokud si kladeš umělecké nároky, pokud ne, pak je tento odstavec bezpředmětný).
Další věc je básnická forma. V básni by se neměla v rychlém sledu za sebou opakovat tatáž slova (jako jsou-jsou, láska-láska, já-já..atd.), básník tím dává najevo, že má jen omezenou slovní zásobu a nedokáže najít v češtině jiný tvar, nebo to jjinak opsat. Třeba by stačilo napsat: Cesty lásky klikaté jsou a zrádné. A bylo by to bez těch obtížných čárek (za kterými se dává mezerník) a znělo by to tuším i lépe. Poetickým oříškem jsou tolik diskutabilní rýmy. S těmi lze zacházet dneska už libovolně, ale podle nich (pokud v básni jsou) čtenář pozná, s kým má tu čest. O rytmice nemluvě, tam to platí taky.

Máš dobrou kompozici, to jest dokážeš se vyvarovat strčit pointu někam doprostřed. Dokážeš báseň vygradovat z naturálního podtextu časně jarní lyrické krajiny až po vysoce myšlenkově bohatý popis životní zkušennosti. Ctíš poměrně pravidelný verš a diakritiku a interpunkci, to je dneska vzácnost (ačkoliv těch čárek tam máš až běda).

Doufám, že můj komentář vyzněl spíše kladně. Bon voyage, mon ami

Ptáš se mě, jestli mi není trapné kritizovat? Ano je! Zvlášť, když pořád někomu musíš opakovat ty samé věci dokola, jako Tobě.
Jen v první sloce máš čtyři chyby, což je docela síla (a to nepočítám interpunkci, protože ta je úplně mimo mísu).
Ptáš se mě, co jsem za člověka? Jsem ten, kdo si sem chodí přečíst zajímavé básně, ale když tady narazím na něco takového, tak si vůbec nepřipadám jako na literárním serveru, ale jako ve zvláštní škole.
Myslíš si, že se Ti vysmívám a dělám z Tebe idiota? Ne! To ty ho děláš sám ze sebe - já bych se styděl sem něco takového poslat. A ani do smíchu mi není, mě je spíš k pláči, když tohle vidím.
Já mám rád krásnou poezii, kterou dokážu i ocenit. Chtěl bych, aby to okomentoval i někdo další, než jen já, ať přistaneš nohama na zemi a nelítáš někde v oblacích.

P.S.: zrádné/potkáme neprodová/hledá vím/cíl se nerýmuje!!

Poněkud neadekvátní a zaujatý komentář, ne?

Odhlédnu-li od rýmů a pominu-li fakt, že je to báseň o psychologických termínech, zbyde mi pojetí, které má své plus v tom, že mezi narcismus, Já, schizofrenie apod. vneslo jakési příbuzenské vztahy.

jiBIGřiBUDE Ty prostě nikomu nefandíš,co jsi za člověka,že každou báseň odsuzuješ,néní ti to už trapné.Ty jsi nějaký Bůh,nebo profesor Češtiny?Mě se báseň líbí i kdzž je bez háčků.Krytika tvá je neúměrná.

Jako Jeanie se mi nelíbí,že je to bez háčku,jinak to má něco do sebe.

Na prahu dne se koupeme ve svých zrcadlech, i když kolem už jsou dávno střepy... :-) Přeji mnoho pozitivní energie :-)

..citim z toho tu farebnu pestrost..pozitivne

Smysl, smysl...hlína je má usínající dívka a len jsem já, který z ní roste. Ok?

Pohádková... :)

Danielo,mě se tvoje báseň líbí,je zvláštně psaná,ale úchvatná.Jako vždy,jiBIGřiBUD,má výhrady,nevim co si o sobě myslí,že on je nej..,ten nikdy nebude spokojen,i já jsem jeho krytiku,která mi zní jak výsměch,poznal,ale už si z toho nic nedělám,milé je,že i s chybama,se jiným,básně líbí.Danielo fandím ti.

Děkuji

Je to krásné. Smekám.

Hezké,jak krásně zní slovenština,v básni tvého podání.

Aha... tak v tom případě je to tam jen proto, aby se to rýmovalo s "den"... takže bezesmyslu

len je rostlina podívej se na film krteček a kalhotky..jinak dobrý až na slova co se tam nehodí.

Líbí se mi to, až na poslední čtyři řádky - hnis se mi sem vůbec nehodí a ta pasta s houbičkou je jakoby úplně z jiného soudku...
A co je to "len"?

Pěkné dílo, připomnělo mi to Vláďu Mertu...

jestli prší jim, prší i Tobě ;-)

Nevím, já tento styl moc nemusím. Nějak se v níztrácím když si ji zkouším recitovat nahlas.