Ale na konci všech těch cílů, které si ve svém životě vytyčíme, čeká odpočinek, příjemná odměna a hrdost ze sebe samého a vzpomníky. Právě na to, co člověka stálo v životě nějaký úsilí, se vzpomíná nejraději...
A nikdo není antitalent na všechno, každý v sobě má nějaký ten skrytý talent, jen ho v sobě zkusit objevit. Vezmu-li to z hlediska biologie, tak člověk využívá jen zlomek svého mozku a s genetikou je to to samé - v jeho fenotypu se taky neprojeví vše, čím byl jeho genotyp obdařen. Takže to chce jediné, hledat, zkoušet a nepodceňovat se;-)))
Ale samozřejmě je dobré, že si vše příliš moc nebereš k srdci, i když mi zcela nesedí tvůj nihilismus. Je dobré umět i prohrávat, ne však ani nezkoušet hrát, o spoustu věcí se pak můžeš připravit; navíc, loudání se a nicnedělání je stereotypní a ničím tě neobohacuje...
Tolik vše k mému názoru, radši končím, než z toho vznikne slohová práce:o)

velmi pěkné dílo

konec hodne povedený

hodně zajimave dílo :)

hmmm. rymuje se to.

logické, pravdivé... ale nelíbí se mi ta strohost.

pěkné

velmi pěkné

Myslím si, že ta báseň je kouzelná... nemusela jsem si ani přečíst tvůj komentář a bylo mi jasné, že má i jinou hodnotu než jen tu "veršovanou". Líbí se mi, že je zpracována bezprostředně...k takovému tématu se to docela hodí:) Je to svěží, čisté až dětské pojetí v tom nejlepším slova smyslu ;-) Vyvolalo to ve mně zvláštní pocity...klid a zároveň sílu...:-) Mezi řádky je vždycky psáno víc, že ;-)

Je to třeba jen můj názor, ale myslím si, že když už píšeš vázaně, tak by ty rýmy měly mít určitou úroveň a nějak znít. Když ti nejde o rýmy, tak piš bez nich či prostě prózu - tak vyjádříš myšlenku ještě lépe. Takhle se mi to prostě nečte dobře.

špicové

K těm rýmům. Nejsem ten typ, kterej by frkal rýmy tak, aby to bylo hezké dílko a aby to potlačilo myšlenku, příjde mi to pak moc strojené...

Verše jsou volný a je to tak schválně, aby to znělo různorodě, Sto zvířat neposlouchám, je to z mé hlavy.

díky za kritiku, už jsem myslel, že nikdo nenapíše komentář :-D

A ještě. Nemá se to jmenovat "Černá kočka"? :)

... neudělej chybu, při takovém usínání..

Pohádka má svoje pravidla, stím nic nenadělám, ale být Honzou, ucházel bych se raději o tu Hildegardu, takové čarodějnické podnikání snad ani krize neohrozí.
:o)

Tak jo. Mohl bych opakovat svůj předchozí komentář. Stejná věc k rýmům, rytmu atd. Tahle mi příjde o něco lepší. Myšlenka je podána jasněji a je hmm... Hlubší? Každopádně když jsem to dočetl, tak jsem si řekl OK o něco v tom šlo.

Jinak se ještě jednou musím vrátit k těm rýmům. Řekni si třeba někdy ty dvě slova za sebou a potom uvidíš jestli ti znějí dohromady. Tak třeba refrén černá - váma - špatná - nezná --- nevím co s tím

nebo cesty - nevědí, či pravdu - osudu

Prostě ta báseň neplyne.

Eh. Na takovou myšlenku je to na mě až moc dlouhý. Je tam spousty obratů, který mám dojem sem už někde slyšel (Konkrétně Sto zvířat -- Krabi chodí jen dopředu,
zajíci po lesích lišky honí). Rytmus klopýtá a není moc pravidelný. Verše jsou podivná smíšenina volných a vázaných (asi to mají být všechno vázané) veršů, takže se v tom pak ztratím a nevím, jak si mám určovat rytmus při čtení básně.

Myšlenka je sice dobrá, ale je rozmělněná v metaforách, které dílu spíše ubírají. Chválím sice snahu o zaobalení myšlenky, což se tady na tom servru moc nedělá, ale mám dojem, že tady to je spíš na škodu.

znám zpívající zrcadlo
houpá se na něm člun,
tam nastoupit by jistě šlo
a rozeznít pár strun

v tom zpívajícím zrcadle
okřeje duše skleslá,
znějí ti tóny nasládle?
nastup a chop se vesla

hlavně, že "Každý dnes jdeme s jiným ruku v ruce," - mohla být taky možnost "každý dnes jdeme sám...", jinak krásná báseň