Hezké, pobavilo mne to.

dobrá básen..
pěkně myšlenky a rýmy

K lásce přeci netřeba instrukcí
Stačí jen malinko zůstat nad věcí
A přesto nechat se unášet..........
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Nehledám prince....našla jsem víc.
Počkám 100let, i když zestárne líc (;-))
Stojí mi to za to?
Ano.

třeba chci, aby se smíchalo s hovnem.

Reakce na: "Na gramatiku seru." To je legrační a hloupá věta. To je jako bys řekl, že vajíčko nepotřebuje skořápku. Jenže ono by se pak chudák v té kloace smíchalo s hovnem:D Není tedy obsah jako obsah, takže asi tak...L.

Z velké dálky - "wireless"
do života jsem Ti vlez

Z dálky menší - "wired"
by byl příliš útlet

Buďme rádi, že nám Net
smutek pomáhá utápět

Přání bych Ti rád splnil
nejspíš jsem se zacyklil

Potěšil bych srdce rád
bojím se však víc Ti dát

K lásce mi schází instrukce
pár řádků kódu dopsat chce

Netrap se už prosím víc
Někde čeká ten Tvůj Princ

Zatím smutek na duši
pár messages snad vyruší

Napadá mě polemika o tom, proč lidé píšou nejen poezii, ale proč píšou obecně. Proč trápí svoji fantazii a dávají ji jiným lidem přečíst? Je v tom skrytý gen narcismu, nebo sebetrýznění, nebo dokonce exhibicionismus? Píšou aby lidi naštvali - tedy aby na ně nějak zapůsobili a k něčemu je přiměli, nebo to dělají z čiré potřeby konat dobro, potěšit někoho cizího? A nejspíš nebudu dalek pravdy, když řeknu, že každý to má jinak. A když má potom autor zákeřňák hodnotit dílo autora kladného hrdiny, tak se samozřejmě nikdy neshodnou. Tak k čemu to všechno? K čemu mrháme slovními obraty a hledáme ve svém pestrém slovníku libozvučná slova a dáváme jim příběh tvar a myšlenku, když jsou předem odsouzena k nepochopení? A byla by tahle báseň o tom samém, kdyby o ty vyšperkované perličky mezi řádky přišla? Nebo kdyby se změnil příběh?

Docházím k názoru, že tím jak člověk píše ukazuje hlavně co si myslí a jaký je, nebo jaký by si přál být. Ne vždy to sice platí, já vím. Tohleto se pěkně čte.

Nemám takové pochopení pro abysme.

Je to škvár... stylisticky i obsahově. Fakt sorry.

nalhávám si
že tě nepotřebuju
že tě nemiluju
a přitom
sem kvůli tobě hysterická
a na dně.


strašně mě ponižuje
že někdo jako ty a já
nepatří k sobě.


to me hodne bodlo. nejvic tomzu rozumim. tak bych si prala nerozumet.
nepatri k sobe. jo. **

na gramatiku seru. důležitej je pro mě obsah.

pěkné, úsměvné :-)

Ono to asi teda nebylo úmyslem, ale samo o sobě to právě přidává na té hrubosti, která k tomu perfektně pasuje. Ano, i ty hrubky.

Já jsem o stylu, jakým je to psané nic neříkal, nevadí mi nespisovná a hovorová čeština. Měl jsem namysly gramatické chyby (hrubky) a špatně použité čárky v souvětí (interpunkci).
Kdyby se tyto "nedostatky" odstranily, myslím, že by to dílu jen přidalo.

Protože kdyby to napsal precizním čestinářským stylem tak by to ztratilo na té s-y/u-rovosti a nevím jak ty, ale já bych mu v tom případě nic z toho, co napsal, nevěřil.

jak se někam můžou hodit chyby, to nechápu...

Co říct, když žádná slova bolest nezmírní, co dodat, když vše je v té básni řečeno...? Jen držet palce a stát při Tobě....

:) A just. Delivery si vždycky rád přečtu.

Jarní nádech, zimní výdech
a budík zvoní zas o trochu dřív.
Na stole sukni a barevnej plátek
s umělou slečnou na obálce.


ráno kafe nestíhám...


!!!! jak vystizny...

s anotaci teda nesouhlasim:)
prijde mi uprimna...v tom se da vyznat lip,nez v nakejch hadankach...

zacina bejt krasne...konecne...*

jednou byl-nikdy neodejde-vime to obe.pochopila jsem skrz tu strasnou bolest, ze to byla laska-true love-nikdy se toho nezbavim-a asi jsem rada-i kdyz to vic nez cokoliv boli a trha me to.
**

krasko, slunicko... je dobra a ty to vis, ja to vim, delivery to vi. na vic nesejde.
ten zaver... uplne moje vcerejsi noc, vis proc. hrozne me to topilo... jeste ted.
miluju te. tebe a tvoji poezii. tvoje oci, usmevy, kafe s tebou, tvoje zpravy, dopisy.*