Tak mi klidně říkej Tomáši, nebo Tome :)

Je to strašně předvídatelné, chybí mi nějaká zápletka (a ta "nešťastná láska" to fakt není) a ono to vlastně ani nemá atmosféru. Vím, že není snadné psát na zadané téma, ale ten obraz vyloženě sváděl k něčemu magickému, jen lehce poodhalenému (kluk nahoře v šachtě?), napůl řečenému apod.
Mám oči pro jiné, další, lepší.

176 děl. Z kolika z nich si něco pamatuješ? Máme se těšit na dvou sté výročí na něco extra?

Tomáš, to je tak sympatické jméno, myslím, že máme svátek ve stejný den, není to náhoda? Tvůj nik nicméně otřesný. Zvláště pak na totebooku, kde musím každou číslici dělat přes shift.

nehledě na to jak je to dlouhé a nesourodé a chaotické nutno říci, že od četby odradí hned na začátku to jsem. Jsem seděli, seděli jsem a hned pod tím pro jistotu já sem.

HNUS!!

Ale skvost české literatury z toho nikdy nebude, dílko o to ani nijak zvlášť nestojí, hm?

a já bych ho nevynechal ale maximálně zvětšil a nalepil ho pro výstrahu všem hned na začátek.

Vynechala bych ten poslední pidiřádek, aby to bylo trošku obecnější a možná i silnější. Ale rozhodně povedená miniatura.

Jen pro zajímavost přikládám obrázek, na motiv kterého se to mělo psát.
http://2.bp.blogspot.com/_WsE6M_RjBIY/TGD4VVA2xYI/AAAAAAAAbuQ/os
aBvu94R30/s1600/The+Alchemist+c+1645+David+Teniers.jpg

ta poslední věta mi dává smysl puero..jo píšu jak mi to napadá ale nevkládam sem nic co bych nepřenesl přes srdce a svědomí

Zatraceně dobře vystihnuto.

** lížu si tě ** - jak erotické!

Pomalu se pro tebe stávají běžné a charakteristické některé slova: Šrámek, víno, cigarety,...

Tvůj vlastní podprahový symbolismus?

Moc se mi líbí... Snad už je ten smutný pocit pryč :)

Raphael: Určitě nevadí, naopak :) S tou poslední větou, máš pravdu, třeba se tam moc nehodí, ale mě tam vlezla sama...znáš to, pocity a emoce :)

Albík: Děkuji a ať se cítíš brzo líp :)

Hezká, vážně- moc :)

Taky to mám podobně, takže mě to zasáhlo a pokud nevadí, tak si ji opíšu :) jen ta poslední věta by tam podle mě vůbec nemusela být

kýčovitej námět, ale styl máš dobrej ;)

Tual, vím, že se ti líbí moje ,,křehké,, básničky a popravdě, mi se zase líbí ty tvoje. Dokážeš popsat pocity mezi lidmi z takového nevnuceného pohledu. Jako bys každý dokonalý okamžik, který jsi schopna pochytit smysly popisovala nehmotná, nestranná a přesto melancholicky naladěná. Příjdeš mi jako básnířka, jejíž vypravěčem je vítr, který dokáže zachytit věci nevyřčené. A z těch básní má člověk pocit intenzívní intimní telepatie: žádná přímá řeč, hlavní hrdinové vlastně mlčí a přece spolu mluví očima...

Toť oststně jest vrcholné stádium zamilovanosti - mluvit spolu očima a rozumět. Tahle básničke je moc vydařená.

Už se těším na text, když najdeš parťáka se kterým budeš brát život jak běží a nic nebudeš řešit jen si užívat. To budou gejzíry slunce ve žluté barvě a ohňostroje rozkoše. Vše bude zapomenuto jako včerejší noviny.
Držím palce.