27.04.2010 - 22:27
4(1.)Mam ten pocit nebo ta první věta je posměchem, který spustil tu lavinu a nakonec i prásknutí dveřmi?
27.04.2010 - 18:592(2.)anonym : V tom případě Tě ihned zahryznu. Bez pádných komentářů to tu může napsat snad pouze anonym. x)
27.04.2010 - 17:487(7.)kdyz jsou nase srdce
jednim
te na kolenou prosim
nech me jit
.
pisu se zpozdenim, vim..sem ale rada, ze sem se k tobe dostala..vzdycky se mi to libi..a tvoje soutezni basnicka je taky paradni..pro me asi best..
jednim
te na kolenou prosim
nech me jit
.
pisu se zpozdenim, vim..sem ale rada, ze sem se k tobe dostala..vzdycky se mi to libi..a tvoje soutezni basnicka je taky paradni..pro me asi best..
27.04.2010 - 09:146(1.)jo my tátové.. holky nám utíkají před očima.. ale jsou naše.. jako my tátové navždy.. díky za okamžik..
27.04.2010 - 00:015(5.)Kovovým ostřím přes život ...naprosto bravurně řečeno ...ale honem to vyžeň z hlavy ...čas se nezastaví ...jen pro Tebe by nebyla už cesta zpátky ...je příliš "snadné" mizet ze života zadními vrátky ...
26.04.2010 - 23:5014(11.)"V mých piruetách život sténá" - nejkrásnější moment! ale celkově..cítím z toho naději, co už tolikrát klesla! je těžké ji mít a tančit se vztyčenou hlavou na nohách v relevé;)
obdivuju báseň, obdivuju tebe;)
obdivuju báseň, obdivuju tebe;)
