sorry, ale...bože to je děs, za co?

Tak začínám mít dojem, že až teď rozumím té větě s LOUDÍM.
Ve smyslu: přeji si, snažím se ti napovídat, uvnitř sebe samé tiše i loudím, ale ........ To by se mi docela líbilo. Možná jsem byl tedy nedůvtipný.

Pak by možná mohlo následovat:

Bolí mě každý tvůj dotek.
Dotek na mé duši.
Tak intenzivní a přitom lhostejný.

Ty prsty bych vyhodil, protože je to možná poněkud zavádějící.
Aby bylo jasné, že je to jiná hra, než ve 4. sloce. :-) Pokud to ale není celé právě na to téma. A pokud by tomu tak bylo, bylo by to dost zašifrované s tou duší a srdcem.
A tu třetí bych vypustil. Beze zbytku a beze stopy.

tak tady je to ukázkový případ.
kritika dílka je možná i dobrá, i když trochu se nepotkává se zařazením autora ve rubrice... trochu kritiky snesu.....
tohle je to, co se mnou mnohý probíral.... že psanci jsou server mladých..... a bůh je mi svědkem, že jim jejich divokost a vitalitu vůbec nezávidím...... jen by mohli trošku ohleduplněji tančit....a nevrážet do ostatních.
Protože až budou v letech takovýchto autorů... pochopí, že některé básně nejsou o slovech..... ale o životě a význam mají především pro pisatele a pak pro ty, který takovým dílkům již rozumí.

tak se vrátím zpět, i když jsem si říkal..... dlabej na to.....
o báseň dál jsem pranýřoval slovo -seru- a tady, jak jsem se vyjádřil se to tímto slovem doslova zelená..... jenže tady je to slovo obrazem zoufalství, neštěstí duše, která když prostě trpí.... si nebere servítky a - sere na bontón - . To je rozdíl mezi tímto dílkem a dílkem o kliknutí dál.
Neříkám, že se mně tohle dílko líbí, ale je upřímné a na nic si nehraje.

četl jsem báseň před touto... tam se to slovem -sere- doslova zelená, ale tady je to v anotaci opravdu zdařilé upoutání......
.... ža to tak ladí s předloženým dílkem, něžnost sama......až si člověk říká jistě, čtrnáctiletá dívka má velmi bohatý slovník.... jenže vám děvčata nedochází... že drsnou mluvou.... se z vás něco ztrácí.. něco, pro co vznikají básně.....
takže přeji hodně zdaru, klidně si autorko podotkni .... aby jsi se neposral... dědku!...... a .....až zas bude v duši teskno a papír bude se slzami vpíjet i žal tvůj samoty...... si na otázku.... co dělám špatně?
klidně odpověz....... hraju někoho jiného.

hm, ale jo

No, ten název musel dát zabrat.

A těch čárek! Jen aby někdo nenapsal, že tam chybí čárka. A stejně nevěřím, že to není falzum.

Zdá se, že jsme četli každý úplně jinou báseň. Nemohu si pomoct, ale nevidím v tom ani sobectví, ani disharmonii, ani nic co by za zkritizování (takového rozsahu) stálo.

puero: děkuji :))

Děkuji za zastavení a komentáře...

Tak už chápu, co Pohlreich myslel tím východoněmeckým gastronomickým pornem...

1kor13: Mohl jsi mlčet a ne se sám "zatáhnout" do té "pseudoodborné debaty". Nemůžeš čekat shovívavost a nedotknutelnost jako uražená slečinka a současně dávat najevo, jak jsme hluboko pod tím tvým vnímáním poezie. Nesnaž se infantilním způsobem odvolávat na dospělost.

Opravdu jsi mne potěšila! Svým postojem k tomu dialogu. Postojem, jakým jsi jen potvrdila to, co jsem se ti pokusil naznačit tím malým komplimentem o tvém talentu komunikovat. Oceňuji, že jsi přečkala tu naši diskusi nad Životabojem v klidu a je zřejmé, že s porozuměním a důvěrou, že byla vedena čistě a bez postranních úmyslů. To je jediný způsob, jak se úspěšně dostat dál a k jádru. Tobě jistojistě nehrozí, že bys někomu okomentovala jeho text jízlivou otázkou, na kterou znáš odpověď, aniž bys uvedla, čím se ti ten text jeví být slabým! Puero tě odhadl dobře! Nejsi idiot! Nejsi idiot, který chtěl předvést, jak skvěle umí psát! Moc objevný komentář to nebyl, není-liž pravda......... Ale jsem za něj vděčný, protože jsem zpozorněl a začetl se. A přineslo mi to příjemnou zkušenost s vnímavým jayjayem, který někdy třeba překvapí silou důrazu na nějakou myšlenku, ale i pak stojí za to zpozornět. Nebo i proto...

Umělecká hodnota Životaboje není nic moc. Ale to by mělo být fuk! Protože se můžeš radovat z jiné hodnoty. Větší a důležitější. Z té svojí. Z toho umění pozitivní strategie "boje". Ustála jsi to na jedničku. Způsobem, který často vyráží hloupé zbraně z rukou.

ARA a jayjay: je pro mne velkou ctí, že jste se zastavili nad mým dílkem a rozjeli zde tak zajímavou diskuzi =) V životě by mne nenapadlo, že pár krátkých vět vyvolá takový příval myšlenek a názorů, které jste zde uvedli =) Díky =)

ARA: Nesnaž sa ma zatiahnuť do vašich pseudo odborných debát. Ja sa na poéziu dívam úplne inak. Nebudem viac na teba reagovať, tak to prosím nerob ani ty. Sme dospelí ludia, preto verím že sa nebudeme navzájom obťažovať. Ďakujem za pochopenie môjho plytkého želania.

jayjay: Promiň, zmatlal jsem pořadí slok. Tedy- ta třetí mi tam nesedí a čtvrtou bych tam po úpravách předcházejících snesl líp. Ale raději jen ty dvě.

1kor13: Tvůj komentář vyznívá poněkud blahosklonně. Mělce a prázdně. Dialogu nad texty se účastní i ti, kteří vnímají pozorně pohledy druhých a nejsou zaseknuti v ješitně samolibém nebo jinak umanutém názoru. Mne například tentokrát i minule ovlivnil jayjay. Tentokrát třeba i tím, že jsem si líp uvědomil, proč mi v Melodii nesedí ta třetí sloka. Jakými emocemi může působit.

slnečnica: puero: jayjay: Vyznání lásky, která jsou jednostranná, nemusejí být sobecká. Stejně jako vyznání přátelství, sympatií. Čisté vyznání citů nebo náklonnosti nesvazuje, neškrtí. Je-li čisté, a pokud si vyznávající nenárárokuje opětování, pokud citově nevydírá, nenaléhá a nevynucuje si projevy přízně. Pokud však ano, je to sebestředné vnímání vztahu mezi dvěma lidmi a třeba i zahleděnost do sebe, svých potřeb příjemného prožívání a třeba i ta sobeckost. Ale stává se, že jeden z partnerů je "vědoměji prožívající" a nechce se vzdát naděje, že ten druhý přece jen pochopí, co brání v nesouladu. A třeba i může vědět, co tomu druhému zatím brání v porozumění. A proto mi nevadí ta třetí sloka, protože úsvit může být to pochopení , úleva a harmonie. Ale ta druhá sloka mi tam překáží, protože jako by přeladila na hrubší energii. Pokud jsem napsal, že ta věta o hudebním sluchu je o patro níž, měl jsem na mysli, že kontrastuje a je tedy....až ordinérní. Přeladění na hrubší energii znamená i hrubší emoce. A pokud bych měl pojmenovat ty emoce, mohl bych uvažovat i o tom sebestředném vnímání. Tak jo, tak třeba i o sobectví nebo dokonce o pocitu nadřazenosti.

"Myšlenka", že báseň má jednoho adresáta , je hloupá, nepravdivá a nesmyslná, čehož důkazem jsou ti, kdo ji četli (a kterým byla, prosím pěkně, i určena). A jako velmi nešťastné vyjádření vnímám to, že jakákoli kritika není na místě. To vnímám jako dost opovážlivý výrok. Nesmyslný výrok, tak nějak usurpátorsky ochranářský. Výrok velké sestry, která se dožaduje nedotknutelnosti daného tématu. Jakého tématu? Vyznání lásky? Jaké lásky? Čistého a harmonického a láskyplného vzahu? Nikoli. Vyznání bolestně vnímaného nesouladu. Vyznání podmíněné lásky, dosud ne zcela naplněné. Lásky, která má zatím bolestné stíny.


Hledat v romantické básni logiku, nejen není omylem, ale dokonce je to hledání samo někdy důkazem, že text není bez vad. Neboť logické, byť ne zcela uvědomělé jednání a chování je vlastní i živočichům s mnohem menší kapacitou mysli, než jakou oplývá člověk. Báseň by měla být opravdu výtvorem svobodné vůle, což ovšem není možné, pokud je autor při zpracování daného si tématu nevědomě vnitřně nesvobodný a není si vědom pravých příčin vlastníhio prožívání. Souhlasím s tím, že autor má vždy pravdu (pokud vědomě nelže). Pravdu subjektivní, která může být v rozvrácené myslia a duši za určitých okolností naprosto nesdělitelná, nepřenosná a nic neříkající, nikomu. Napíše -li někdo paskvil a chce-li zůstat svébytně "svobodně" nevědomý, má jistě právo i na tutu mrzkou svobodu. Pokud autor prozře některé nedostatky ve svém díle a jejich podstatu, není projevem nesvobody dílo zkrášlit a zdokonalit, ale naopak projevem svobodné vůle podřídit se radostně poznané pravdě. Nahlédnout nedostatky, chyby, nesoulad, rozpory a nechat raději působit na ostatní mizerné dílo, není projev svobody, ale ješitnosti, neúcty k sobě i druhým a v některých případech by se jistě dalo mluvit i o projevu čirého, nezpochybnitelného a plně vyzrálého blbství. Neboť autor zůstává člověkem (což možná některým náfukům uniká). A stejně jako je truhlář veden beze zbytku a výhrad přijatou a přijatelnou a všemi akceptovanou vědomou a zdůvodněnou potřebou opravit nebo zničit mizernou židli, měl by tak učinit i autor, jenž svá písmenka v dobré víře nezdařile zplácal v podřadný "výtvor".

Povýšit AUTORA nad člověka by byla nadutost či nesmyslná adorace. To bychom pak mohli říci: "Chceš mít pravdu, staniž se autorem." A to byla dost nestravitelná demagogie, není-liž pravda?

Všem moc děkuji!

Respektuji každý názor i tento Váš