Je to mysteriózní a křehké. Líbí.

gabkin: no... to máš pravdu - ale asi to tak má být :-)

skvělá, úplně to vidím :-)

nádherné:-) u mě skvělé:-)

já bych ty veršíky nechala, jak jsou, tak to cítíš a tak je to tedy vpořádku:-)

Roman: Děkuji :-) pochopils o co kráčí:-)Není o naivitě, ale o milování:-)

:-)) jako z leporela pro dospělé:-))

Puškvorec: ale to je omyl :) já jednu mám :)

Yana: resp. to že se dáme dohromady je před náma a stačí potom chňapnout ;)

Báseň je hezká, ale přijde mi, že se v tom smutku, že nemáš milovanou osobu, utápíš. A dokonce ti to tak vyhovuje :=(.

Když jsem to včera psal, tak mi to ze začátku přišlo, jako hrozně dobrý nápad. Čím více jsem nad tím přemýšlel, tím více mi docházelo, že ta metafora je nedokonala, dokonce špatná. Neodpovídá v mnoha věcech. Jak už jsem ale psal, přišlo mi škoda to zahodit.
A Vám, paní profesorko opět děkuji za opravu gramatických chyb, je to ode mě hrozně hloupé.

Vypovídající, obsáhle velkolepé a maličko roztrhané...

jayjay: Kdyby stačilo, že té metafoře rozumím, tak pravím, že celý text pojednává mezilidských vztazích, o jejich pevnosti, o kvalitě těch vztahů. (Nevím ale, jsem-li ten žádaný "někdo podstatný" - hihi - jak by napsala taron:-))

Je milé vědět, že mé nápady okážeš využít. Aspoň mne toho může napadat víc.
Zajímá mne, jestli tuto metaforu vůbec někdo podstatný rozklíčuje.

LUKiO: Eliška Vobrubová: derrry: ARA: Navrhuji podat návrh ústavního zákona, který by jasně deklaroval právo psát přechodníky špatně, protože jen ty špatně napsané znějí dobře.

Všimla jsem si dodatečně, že toužíš po maximální kritice. Škoda, že jsem si nevšimla dřív, mohla jsem komentář k textu pojednat hned ve svém prvním komentáři jaksi z gruntu. Zásadní vada textu je, že je nesrozumitelný. Nesrozumitelnost spočívá zejména v nelogickém větném členění. První dvojverší cosi nabízí, totiž, že lehce se něčemu „tomu“ uvěří. Druhé dvojverší „Když ještě druzí přidají,/k tomu mému nadání.“ Jakkoli končí tečkou je to neuzavřená věta, neboť není jasno, co druzí přidají k nadání básnického subjektu – mluvčího (stále není jasné, alespoň mně není jasné, je-li tím subjektem muž nebo žena). „Majíc hlavu plnou nápadů/a ruce - zázrakdělky.“ – navazuji na svou předešlou větu, nevím, kdo má hlavu plnou zázraků a ty zvláštní ruce, zda mluvčí či ti přidávající druzí, je tu problém s tím, jakého má být užito přechodníku… atd. atd. Text je mechanicky po každém dvojverší ukončen tečkou, aniž by bylo dvojverší uzavřeno myšlenkově. A to platí téměř pro celý text – protože text je zmatený, ke sdělné pointě nedospěje.

mám z toho skoro strach ale nechápu ani ň

Zkrátka za a)je správně oba jste to cítili,rozchod je na spadnutí.

Tři až čtyři roky před krizí a už jsi viděl zdražování. Tvůj skřítek se činí.

To je úplně něco jiného, než tu předvádí ostatní...kdopak jsi? Tady se dá podtrhnout úplně vše, ale vyvýšila bych snad toto : ulice po okraj bohy,.....potom : sraženinu Nejvyššího, zkřivení..čočky... :absolutní:....Na jedné rovině stroj a nad ním člověk v též, to v též , to je divné...hmm, zajímavé...u mě dobrý... :), výborný ..:)