Sokolička: a pochopilas o co v ní jde?

krásne.

Náhodou jsem na ni narazila... Četla jsem ji před třemi lety, ale teprve teď ji asi víc chápu. Krásná. Jde mi z té pravdivosti až mráz po zádech.

Ten název to hodil úplně jinam, pěkné.:D

Páni, páni, páni...nemám slov.

Sokolička: ahoj moc děkuji

krása, hlavně začátek..!

Měla bych jednu o štěstí, ale nelapám ho do sítí, kéž by to šlo.

Mno. V tvém věku jsem psala úplně stejné... básničky.

P.S. Pro MĚ je správná forma.

Tyhle krátké, jasné a úderné mám ráda.:) Líbí!

Taková smršť pocitů... Hodně zajímavá, ale musím souhlasit s předchozím komentářem, trošku ty změny jazyka bijí do očí. Ale chápu to, taky to občas dělám.:)

Není špatná... Spíš takové to "neurazí, nenadchne". Nic ve mně nevyvolala.

Připomíná mi to Skácela. A to je ta největší poklona.;-) Nádherná.

Já také pochlebovat nebudu. Už proto, že to, doufám, nikdy nedělám a věřím, že ty bys o to ani nestála. O to stojí ješitové a pochlebují sroulové. Ani se tě nepotřebuji ptát, jestli jsi to psala, abys předvedla, jak skvěle umíš psát. To mne nějak nenapadlo.....U tebe ještě ne. Život bývá někdy bojem, a přesto mi z tvého dílka nevyznívá, že by musel stát za hovno a musel by být žit s úžasnou odvahou. Někdy však tomu tak bývá. A proto je mi sympatická ta myšlenka naučit se strategii boje i ta upřímnost vyznání, že se ji ještě musíš učit. Jedno "bojové" umění je důležité a ty máš možná talent se v něm zdokonalit. Třeba je to umění komunikace...
Někdy se tak dá i tak trochu velet. Třeba zavelet stínům. Nenechat je zbytnět.

přijde mi to jako jedna z milionu básní o životě, které říkají jak je život na hovno a básník ho přesto bude žít protože je úžasně odvážný...

puero: Stačí říct, že mám rezavé vlasy?:-) Jinak děkuju.:-)

Hmm jako vždy... Nádhera. První verše se mi líbí asi nejvíc.

musím říct, že se mi to vážně líbí. Cítím to z toho, myslím, že víc říkat nemusím;)

Ta mi teď přesně sedla. Výstižné:-)

tak to je mi ten anděl platnej, když spí, ale to neva, moc pěkné