Josie: A to se krotim:-)

Nezměnila bych ani rtěnku, to je drsný. Už si nikdy nevyměním spodní prádlo. (Ty seš nechutnej.).Bez třpytek v očích to nemá cenu, radši nic neslibuju. Prát se s prázdnými dny, mazec. Je to fakt hodně emoční, zpod sklepa až nad půdu.

Ha! Docela trefná! Konečně někdo odsuzuje tu naší úžasnou společnost!

Hodně dobrý!

Zajímavá...

ta se mi líbí nejvíc ;) hustá tma stydne v kuchyni bez lógru..pěknej obrat ;)

přijde mi to takový nedokončený, chybí tomu tečka ;)

zajímavá...

nejde o to, jestli se to rýmuje nebo ne, existuje volnej verš ;) každopádně tohle podle mě není báseň, ale vyjádření svýho názoru, konstatování, zárodek úvahy, ale báseň ne a nepomáhá tomu ani rozdělení do slok ;)

Mně se taky líbí hlavně ta poslední sloka. Dobrá!

poslední sloka je naprosto výborná! ;)

ARA:
máš pravdu, asi už sem na to večer neviděl ..

sakra, vsechno je v hajzlu! zbytecne pesimisticky. nejspis napsany pod dojmem nejakeho rozchodu. tak to se proti temto vecem trochu obrn, protoze te jich pri tvem veku jeste ceka asi spoustu:-)....

"když se mnou nemluvíš - to je horší než vražda". jo jo, taky se mnou teď jedna nemluví, tak tomuhle přirovnání rozumím:-)...teda...spíš :-(

posledná strofa úplne super! :)

To je opravdu pěkný western. Jen tam překáží slovo jseš (seš nebo jsi-seš silnice... nebo silnice jsi... - viz "Jsi si?" - dílo E. Vobrubové). Seš by tam asi mohlo být, zapadlo by do toho jazyka. Snad až si jednou spočineš - tady bych vypustil SI. Ta poslední sloka je jazykově trochu nesourodá, ale dá se to vnímat jako závěr vypravěče.

A nebo:

Snad až jednou spočineš(ulehneš)
na lůžku z kapradí a mechu(ů),
doufám, že pak najdeš klid hvězd,
co ti poskytujou střechu.

To je opravdu pěkný a názorný příklad toho, že poezie není matematika. Chci tím říci, že jsme se teď dostali trochu do filosofie a psychologie. Je tolik možností vnímání, kolik je vnímajících. Vnímáme skrze filtr vlastních zkušeností, znalostí - to je pak naše "pravda". A jsme-li schopni toto pochopit, pak chápeme i to, že pravda nemusí být jen jedna. A pak jsme schopni buď vnímat současně i jiné pohledy nebo si aspoň připustit možnost jiného, stejně pravdivého - rovnocenného- vnímání. A to je to, co se nazývá vědomí širších souvislostí. A to souvisí s pokorou.

Mně se text též líbí. A pokud jde o ten "refrénovitý" začátek slok, je to vskutku otázka volby autorovy. Soudím, že v tomto případě lze z mého pohledu akceptovat text, jak je, ale v tom případě bych navrhovala autorovi k úvaze, zda by textu nepomohlo grafické členění, které by čtenáři mohlo pomoci v lepší orientaci v textu a učinilo by text zajímavějším právě z hlediska grafiky. Jistěže je to též otázka interpretace, ale zároveň i grafická podoba té interpretaci může pomoci. Druhá otázka je, zda přece jen tu "refrénovitost" trochu neeliminovat, čímž mám na mysli, že by přece jen každá sloka nezačínala naprosto stejně - tedy slovem slovo.

Moc pěkné! Chvíli mi sice trvalo, než jsem se smířil s tím, že i šedá tma se ztrácí........Než mi došla ta personifikace tmy - jako bytosti, na kterou je ta situace táké ... až příliš.

pekná báseň, dobre sa to číta... sú tam dobré slovné zvraty ;) "myšlenky na tebe vyplenily ložnici"