Sokolička: ahoj moc děkuji

krása, hlavně začátek..!

Měla bych jednu o štěstí, ale nelapám ho do sítí, kéž by to šlo.

Mno. V tvém věku jsem psala úplně stejné... básničky.

P.S. Pro MĚ je správná forma.

Tyhle krátké, jasné a úderné mám ráda.:) Líbí!

Taková smršť pocitů... Hodně zajímavá, ale musím souhlasit s předchozím komentářem, trošku ty změny jazyka bijí do očí. Ale chápu to, taky to občas dělám.:)

Není špatná... Spíš takové to "neurazí, nenadchne". Nic ve mně nevyvolala.

Připomíná mi to Skácela. A to je ta největší poklona.;-) Nádherná.

Já také pochlebovat nebudu. Už proto, že to, doufám, nikdy nedělám a věřím, že ty bys o to ani nestála. O to stojí ješitové a pochlebují sroulové. Ani se tě nepotřebuji ptát, jestli jsi to psala, abys předvedla, jak skvěle umíš psát. To mne nějak nenapadlo.....U tebe ještě ne. Život bývá někdy bojem, a přesto mi z tvého dílka nevyznívá, že by musel stát za hovno a musel by být žit s úžasnou odvahou. Někdy však tomu tak bývá. A proto je mi sympatická ta myšlenka naučit se strategii boje i ta upřímnost vyznání, že se ji ještě musíš učit. Jedno "bojové" umění je důležité a ty máš možná talent se v něm zdokonalit. Třeba je to umění komunikace...
Někdy se tak dá i tak trochu velet. Třeba zavelet stínům. Nenechat je zbytnět.

přijde mi to jako jedna z milionu básní o životě, které říkají jak je život na hovno a básník ho přesto bude žít protože je úžasně odvážný...

puero: Stačí říct, že mám rezavé vlasy?:-) Jinak děkuju.:-)

Hmm jako vždy... Nádhera. První verše se mi líbí asi nejvíc.

musím říct, že se mi to vážně líbí. Cítím to z toho, myslím, že víc říkat nemusím;)

Ta mi teď přesně sedla. Výstižné:-)

tak to je mi ten anděl platnej, když spí, ale to neva, moc pěkné

gabkin: díky moc :)

jak pravdive

Tedy je to součástí dalekosáhlejšího plánu, který se bude odvíjet od množství reakcí? To zní zajímavě.

Báseň je nápadem dobrá, ale má to takovej nedostatek. Když se chceš uchýlit k nespisovnému jazyku, drž se ho a nezklouzávej zase zpět na spisovný. Ruší to pak ráz básně ;) neříkám, že to sám nedělám :)

No, je pravda, že to píšu ve Wordu. Vzniká to celkem rychle a moc to neupravuji. Neplánuji nic bořit ani zkoušet něco bořit, co je již zbořené.
Spíš mě zajímá, jak to působí na druhé. Jestli to minimálně jednoho člověka zaujme a vyvolá hlubší emoce. Pak můžu i dotvořit konečnou podobu celé písně. Na hudební styl, v jakém to nakonec bude, je ještě čas.