vždycky se nedočkavě těším na každou tvou další báseň..číst je, to je, jak kdyby se mi ta všecka něha a veliká krása usídlila přímo v srdci..děkuju za takový pocit a za tvou poezii..! :o)

jeden kamarád hrává po hospodách a na různých akcích, je to výbornej muzikant a člověk s obrovským srdcem..žije hudbou, bohužel jeho partnerka pro jeho koníček neměla pochopení..jenže někdy to prostě není vůbec jednoduchý, ani pro něj, ani pro ni...

ty smutnozvláštní rána...
báseň se ti moc povedla..!

No, bomba, lehni. Mě se líbí , je to drsné...je to fakt drsné, ale bohužel pravdivé...ale všechno je jinak:))

U té poslední jsem se zasmála, ta je dobrá..taková jistota, že jedeme všichni autem a stojíme na nádraží Psanců, ještě, že nám nikomu neujel vlak!! No, jo, ale proč jsme na nádraží? Aha, my ještě nevíme, že pojedem autem...tak to jo,to jo:))

taron: Vždyť víš, že tohle heslíčko mě provází, už ho znáš, ale všechno je tak jak v tu chvíli napíšu, to zase jo, ale v podstatě to může bejt úplně jinak. Pá, pá

Myslím si, že nejenom já, ale i Loner chápe, že manželství je v jistém smyslu dřina...a odříkání, ale má svá pozitiva :)) líbí se mi to tvoje: stejně je všechno jinak, že bych taky přestala brát život vážně? Hmm...něco na tom bude..:))

taron: loner:K upřesnění, jasně že je to dřina, sebezapření. Hlavně tohle je báseň, realita mého života přece může být úplně jiná. Někdy. Mějte se a buďte šťastni a nebo zkuste si na to hrát. Hlavně se nezapomeňte smát. Já ten život totiž přestala brát vážně. A to mi hodně pomohlo. Stejně je všechno jinak.

Fí ha...dobrý...jedna zmála, co má štěstí a nešlape si po něm...:))

hmmm ŠTĚSTÍ ... báseň by se měla jmenovat štěstí ....

Yana: Děkuji :0)
..ke štěstí mi stačí se s někým o tyto myšlenky dělit :)

Je depresivní, ale napsaná moc dobře.

Já to mam tak že některé dílo mě osloví natolik myšlenkou, že melodie díla je druhořadá a já ji nevnímam. A tak je to tady. Takže u mě dobrý. Navíc je tam spousta zajímavých úseků.

Čeho všeho se dopustíme na ostatních zůstává kolikrát utajeno i nám samým. Špatné svědomí někdy nemáme, nepřipouštíme si vinu. A hranice mezi vinou a nevinou je moc a moc slabounká. Styl mi úplně nelahodí, ale myšlenka je opravdu na zamyšlení.

Hmm, docela ujde...na mě je to velká tvrďárna, ale ...víš jak, druzí takkové měkoty jako já nejsou..., takže u mě dobrý:))

Jemná, milá, jako vždy...a osolená je taky docela...hm...ta bude chutnat..:))

A já napíšu, že se mi líbí, podle mně si vyjádřila přesně tu stupiditu těchto časopisů. Vždy mě ale děsí že pro někoho je to vzor šťastného žití. A i styl jakým je tvé dílko napsané neni špatný. Je mi líto těch, kteří žijou podle návodů. Mimochodem i já si občas přečtu takový časopis, proč ne. Třeba abych získala nadhled, nebo abych zjistila že jak to dělám je vlastně správně.

taron: Devils_PIMP: DDD: S manželem jsme skoro čtvrt století. Jak je to možné nevím, jsme pořád tak mladí. Děkuju.

Yana: Devils_PIMP: tak to mě moc těší, děkuju vám oběma :-)

Prostě píšeš tak jak lahodí to mému oku aj sluchu - nesnesitelně lehce - :)

Já miluju ho číst, po pravdě nedovedu říct proč, je to tak málo slov ale tolik citu, něhy, poezie, romantiky, krásy, lásky, štěstí. Je v těch dílech taková jemnost že je to vždy zásah do mého srdce. Asi tak