26.12.2011 - 23:24
3(2.)
To je jedno...mě se to líbí...;)
26.12.2011 - 23:16
6(2.)
Melisa: a mě se ji tak nechtělo psát... ale tak moc...
26.12.2011 - 22:55
7(3.)
jako, zajímavý... dá sa, nedá sa, nemůžu soudit, nezveřejňoval bych takový věci, kdyby bylo na mě. Co se stalo v ložnici tam má taky zůstat... ale k formě vyčítat budu. Stééééénámmm? Proč Stéééénáššš? Proč neSténáš? Tohle do díla nepatří. A těch trojteček, až hanba! Asi tak.
26.12.2011 - 17:48
10(9.)
To prokletí je pořádný kontrast. A pak - ty asi nechceš být veršem, který nechce, ale tím, který je. Třeba na začátku stránky. To tam drhne mně. Ale jinak líbí.
26.12.2011 - 16:52
9(8.)
zajímavá, jemná a přitom obsahuje tolik témat.... :) ... moc se mi líbí ;) :)
26.12.2011 - 16:41
17(16.)
LUKiO: Napůl s tebou souhlasím. Báseň by se jistě obešla bez té konečné otázky, ale na druhou stranu ta otázka více podtrhuje Náčelníkovu touhu být milován... ;)
26.12.2011 - 14:58
8(1.)
Veľmi dobre sa to číta, ako vždy. ;) Radšej som si ťa dal do obľúbených autoroch, aby som bol v obraze.
26.12.2011 - 10:32
6(2.)
Je tak smutná v tom vánočním čase, moc se mi líbí, naděje je vždy
26.12.2011 - 10:11
6(1.)
Moc tomu nerozumím...? Prosím nápovědu ! Díky :)))
25.12.2011 - 23:01
6(5.)
A ještě jedním komentářem tě potěším za ten konec.
Docela nedávno se mi dostala do ruky a do vlastnictví nejstarší fotografie jakou v naši rodině máme. Je z doby, kdy lidé nevěděli co to je světová válka. Je tam praprababička s prapradědečkem a jejich tři děti. Nechali si vyrobit fotku - ne jako my dneska - ale pro budoucí potomky, pro mě mimojiné. Začarovali čas a sebe do kusu papíru a netušili jak dlouho tahle věc bude existovat. A hleděli do budoucnosti s nadějí co krásného asi přinese. Úplně jako v Nohavicově Těšínské. My děláme totéž, ale jinak. Svoje digitalizované fotky mažeme a nahráváme na cd, která se škrábou, přestali jsme psát dopisy a mejly si mažeme, přestali jsme se portrétovat, přestali jsme si psát denníky a paměti.... přestáváme existovat. Pro historii a pro lidi v budoucnu, kteří už o nás neřeknou, že jsme byli jejich předky, protože nás nebudou znát.
Docela nedávno se mi dostala do ruky a do vlastnictví nejstarší fotografie jakou v naši rodině máme. Je z doby, kdy lidé nevěděli co to je světová válka. Je tam praprababička s prapradědečkem a jejich tři děti. Nechali si vyrobit fotku - ne jako my dneska - ale pro budoucí potomky, pro mě mimojiné. Začarovali čas a sebe do kusu papíru a netušili jak dlouho tahle věc bude existovat. A hleděli do budoucnosti s nadějí co krásného asi přinese. Úplně jako v Nohavicově Těšínské. My děláme totéž, ale jinak. Svoje digitalizované fotky mažeme a nahráváme na cd, která se škrábou, přestali jsme psát dopisy a mejly si mažeme, přestali jsme se portrétovat, přestali jsme si psát denníky a paměti.... přestáváme existovat. Pro historii a pro lidi v budoucnu, kteří už o nás neřeknou, že jsme byli jejich předky, protože nás nebudou znát.
25.12.2011 - 22:50
6(4.)
Zajímavá báseň. Hlavně konec.
Víš, pro budoucnost, potomky potomků našich potomků a mnohem dál...jsme už teď mrtví. Tak proč nevryjem někam do kamene, jaké to je?
Víš, pro budoucnost, potomky potomků našich potomků a mnohem dál...jsme už teď mrtví. Tak proč nevryjem někam do kamene, jaké to je?
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Capik [14], ludvig lerian [13], smarstin [12], Kaliban [7], magdalena [4]» řekli o sobě
jackiesparrow řekla o colorka :Úžasně praštěná dívčina z Trutnova. :-D Leni, to jméno ti sluší mnohem víc, než mně... ;o)