Je fakt moc povedená! A... ten tvůj poslední komentář - tos, myslím, trefila hřebík na hlavičku :-)

... dá.
Bohužel.
Nic jiného nám nezbývá.
Musíme si počkat jen
na ten -Lepší den-

Homér:
... a mě sr.. ! (oprava - štvát -)
-
ostaním: .. díky za komenty.

Nemáš vůbec za co. To já děkuju Tobě, že píšeš. Jseš originál :)

puero: Když my asi někdy nevíme co chceme a po vás chlapech chceme abyste to věděli a abyste nás chápali. No taky to nemáte jednoduchý, nikdy jsem si nemyslela že bych chtěla být chlapem. spousta mých kamamrádek si myslí že to máte jednodušší ale já si to fakt nemyslim.

Zítra zas přijdou se ptát

Jo, ženy touží po pozornosti. V neděli jsme měli rodinné oslavy. Měl jsem 26. narozeniny. Když byl konec a hosté odešli, brácha se šíleně rozhádal se svojí holkou. Janička je už téměř součástí rodiny. Ale bylo jí líto, že se ji Lukin nijak nevěnuje. Dneska si to žehlí v kině.

Není to množství pozornosti věc, pro kterou je jakýchkoli slz škoda? (Já nechápu proč to říkám zrovna já?!!)

V dnešní světě kompjůtrů, jůtrů, trů, trů, trů, trů trů....pravdu má jenom bouchačká

puero: Aha, aha teď zrovna nic. Tak někdy víš, nevím jak to napsat. Má taková stárnoucí žena pocit že není dost milovaná, že všechno co se děje kolem ní a kolem lásky je vlastně na nic. Bla, bla, bla jdu radši spát. A zítra najednou si myslím že jsem středem vesmíru a že jsem pro lásku stvořená. Raději nebudu už nic psát. Teda teď. Psala bych blbosti.

Nina93: Ty jo, tak to moc děkuju.

Kdo uteče, vyhraje!

Víš celé to spouští slzy a ty mají nějaký důvod, ale to víno není pravdomluvným vypravěčem. Zveličuje, mlží a tak se ptám, co je skutečným spouštěčem těch slz?

Tvoje psaní se mi líbí..moc :) Vždycky se těším, co napíšeš

puero: Tak teď třeba nechápu to co si napsal, původně v závěru bylo úplně jiný slovo ale radši jsem ho nenapsala.

Tuhle si pamatuju už s dřívějška, je moc hezká.

Devils_PIMP: Tak se na to vykašli a jdi spát. Nepřepínej se.

Jen ksem te chtel pozdravit :) - trochu mi hapruje mozek - unava je sviň

Devils_PIMP: WTF?

Je vskutku neromantická. A jaksi zasklená. Je cosi neopravdového v ní.

... úsměv druhých je mi odměnou, pro kterou jsem ochoten i blázna hrát.