Vladan: tentokrát dávám za pravdu :) není to nejlépe napsané, ale jak vidím, čtenář pochopil, co tím chtěla nezkušená autorka říct :)

Tak já budu trochu kritizovat (jak jsem slíbil). Vypíchnu alespoň jednu "neobratnost" (další časem ve vzkazech):
"Všichni na policejní stanici ale věděli, že byl kousnut vlkodlakem a Jenny ho zastřelila." - podmětem je vyloženě otec (byl kousnut). Ovšem nikde není naznačena změna podmětu - tudíž Jenny zastřelila otce!
Celkové hodnocení: Není to tak špatné, ale je vidět nezkušenost autorky. :-))

otázka! Vícevýznamová báseň?

v poslední sloce mi přijde to,že,trochu rušivé. Pěkná a smutná ,ale to je život.

pešu: Láska? Je láska k člověku-tedy spíš emocionální závislost na druhém,nebo spíš na své představě o druhém,láska? Pod pojem "láska" se dá ukrýt všechno. Je tělesná,emocionální nebo materiální závislost na partnerovi láska? Ano? Jak to tedy,že když partner z nějakého důvodu odmítne toto všechno poskytovat,nastupuje hněv a někdy i nenávist? Kde je láska. Může se láska změnit okamžitě v opak- nenávist?
Potom je tady láska k vlasti,láska k majetku,láska k násilí,láska k ....... Není lepší otázka co je opravdu láska?
Co je Bůh? Je něco takového? Co je život? Co je smrt? Většina lidí mluví o těchto záhadných pojmech,jako by to byly ty nejjednodušší věci na světě. To je tak,toto zase jinak,tam se píše to,ten říká ono..
Kdo tuší alespoň přibližně jak to všechno je? Kdo se o to aspoň pokusil, na to nějak přijít? Nevadí že třeba na nic nepřijde,ale nestojí tyto zásadní věci za to,se aspoň pokusit jim přijít na kloub? To že miliardy lidí v něco věří a další nevěří v nic-nebo spíš věří v nic ,není důležité. Nestojí to dobrodružství zvané život,za to pátrat nějak o co vlastně jde? Asi ne,protože není moc těch kdo by se o to pokusil.

Imber: Yana: Nina93: děkuji :)

krásná báseň...ale smutná:(

nuda...první druhá první druhá...

nebuďte tak doslovní :-) ale jinak díky

Ale ne! To jsem snad ani nemusela číst. Je tak krásně a náhle se zatáhlo a je tu z tý básničky moc smutno. Nicméně nevím. Pokud toto opravdu prožívá subjekt autora tak maličkost, už oplakává jen sebe, té v nebi už nikdy nic nepomůže. Proto, odemkni ta pouta. Seber se z toho dna, jestli tě sleduje, bude šťastnější. Nic víc už pro ni udělat nemůžeš, než žít a z života se radovat. Ale fuj kecy, taky bych byla na sračky.

GULI: Právě v tomto směru nemám rád racionalistické myšlenky. Vždyť existuje tolik věcí, které nejsou podložitelné důkazy a fakty, o které se opíráš! A mnohdy to jsou věci natoliko zásadní a důležité, že by bez nich lidský život nebyl životem. Láska, nevidím ji. Útočí na každého z nás. Zástupy lidí kvůli ní obrací své životy a zásady naruby a - není podložitelná. Ptám se proč?

Zajímavá úvaha a nutí k zamyšlení....

S Vladanem musím ve většině věcí souhlasit i když se nepovažuju za vyloženého ateistu,ale za bezvěrce snad ano-tedy za člověka který se snaží vidět věci tak jak jsou-úplně bez víry není snad nikdo,a nemusí to být jen náboženská víra. Víra sice dává naději a potlačuje strach-nezbavuje strachu- jen ho někam potlačuje, ale možná že určitá racionalita je přínosnější ve smyslu, že pokud se člověk snaží něčeho dobrat,pokud ho něco opravdu zajímá,musí vycházet z toho co opravdu je,z logiky a faktů. Víra je osobní a řekl bych i egoistická záležitost,která říká-však ono to nějak dopadne,Bůh nám to slíbil-v nějaké "svaté" knize.
Jenže problém vidím jak u ateistů i věřících v tom,že je tyto věci,Bůh,život,smrt-v podstatě nezajímají. Každý si toto pro sebe nějak zdůvodní -racionálně nebo iracionálně a tím to končí.
Smrt je jedna z nejdůležitějších věcí na světě pro člověka-ve smyslu že je konečná a je na ní "spoleh". Přesto že se jí všichni bojí,proto se např.dají na víru-víra je produkt strachu- nebo jí odbydou že po smrti nic není protože... Není nějaká možnost poznat co znamená smrt,už teď za života? Proč to nikoho nezajímá? Proč každému stačí nějaké vysvětlení a potom když smrt přijde,někde se objeví poblíž,někoho si vezme,lidé neskutečně trpí. Ale stejně je to nedonutí se zajímat co smrt vlastně je. Není to divné?

zajímavé

pěkná

Vladan: díky za upozornění to mě nějak uniknulo :)

Měla jsem období, kdy jsem četla všechny možný horory, a hrozně jsem je vyhledávala, teď už jsem dlouho žádnej nečetla, takže tady se budu teď pravidelně těšit. Moc pěkně si popsala ty sourozence.

Taky mi muzikály připadaj povrchní (-:

Vladan: No a ještě k té povídce-vlastně jste prožili trochu i sadomaso,tedy víc ty..:-)
Když už jsme u toho sexu..Jednou při vášnivé noci kdysi dávno s jednou dámou,jak už to tak bývá,jsem ji občas jemně otočil kvůli změně polohy. Když to bylo už poněkolikáté tak najednou vyhrkla-ty si mě tady obracíš jak amoletu!A bylo po hned po erotice,protože chechtat se a sexovat dohromady u mě nejde..:-)

Vladan: No ano,jak říkám,slovo "Bůh" spekulativní výraz a já ho sice občas použiju,ale spíš vždycky obrazně, jako metaforu nebo tak nějak podobně. Pokud bych mluvil o Bohu nějak určitě,byl bych lhář, protože nevím jestli něco takového existuje,byl by to jen výplod mojí víry v toto. A já se snažím pokud to jenom jde,nebýt otrokem žádné víry,nebo předsudku.
Člověk se tomu ale těžko brání, protože je tak odmala vedený-buď k nekritickému příjímání nebo rychlému odmítnutí něčeho,aniž by tomu často aspoň trochu porozuměl. No,ale to už je od věci:-)