nejak nevim co na to povedet. Báseň pěkná, událost smutná.

tak tahle se mi moc libi :))

Je mi to líto.

Stava se - měl jsem psa - vim co je tóztratit zvire - taky mi chybi - ale coz kolbeh zivota nezastavis a osud uz vubec ne - co ja vim treba za par hodin tu uz nebudu a nebo se budu po svete plouzit do 100let

Pravda je - že ne vše tiká do rytmu - ale - jedno obrovské ALE a tim je neskutecna pusobivos a schopnost basne strhnout ctenare - zmlatit jeho dusi a nechat ho škát v koutě - u mě za 1

líbí

Tajemství... Ach krásné.. Ale smutné

Musím říct, že už od prvních řádků mě to připomínalo hodně věcí... Moc zajímavé .... Povedlo se ti to

TualKraplak: taron: Děkuju za komentář... :-)...

Někdy i 4 dobře napsané řádky mohou pobavit..:-)
Mě každopádně:-)

:-))ty mě vždy pobavíš, navíc...tvým veršům nic nechybí...má to rytmus, rým i děj.Alespon z mého hlediska jsou moc dobře napsané.

Predposledni strofa se moc nerymuje, to je skoda. Posledni vnimam trochu pateticky, na konec bych cekala neco mene vypjateho, i kdyz chapu ze sebevrazda prinasi silne emoce. Jinak mi pri cteni tve basne sklaplo. Pises pribehy, popisujes a... chytas ctenare. Mam pocit, ze pises lepe a lepe. Dost casto si rikam, ze bych to jako ty nesvedla... Klobouk dolu...

Pěkné:-), jen v předposlední sloce...mi něco nesedí...
přečti si ji ještě jednou...
Já bych napsala: "v dobách těžkých, zlých."
Myslím, že by to bylo rytmičtější.....

Yana: diky... ;)

Ta samota z toho přímo sálá! Napsat slovy, že je někdo osamělý umí kde kdo, napsat to tak aby to z toho bylo cítit, to je poezie!
...snad tělo na kolejích mladé
pro ty co zavinili poselstvím
- tady tomu trochu nerozumím (já vím, že jsem hroznej)
A závěr by ti jistě pochválil i Erben -:)

taron: Humorné na tom je,že jako věřící ti hodně o životě právě uniká. Pokud svou energii a zájem zaměříš jen na jednu věc-tady víru-všechno v životě je zabarvené filtrem víry,a proto neuvidíš věci nikdy jasněji,vždycky budeš určitým způsobem omezená. Život není o víře,život je o tom,CO PRÁVĚ JE. To není ateistická teze,to je jednoduše fakt. Pokud přijmeš to co je-protože nic jiného být přece nemůže, od toho se můžeš odrazit a jít,zkoumat dál. Pokud ale máš svou základnu ve víře,která je tím CO MÁ BÝT,CO SNAD BUDE- stojíš na iluzorní lávce svých pouhých přání a nadějí. Které tě sice můžou utěšovat,ale to je všechno. Ale spoustě lidí to k životu stačí,jsou ale lidé kteří nechtějí celý život být jen otrokem svých představ,které jsou jen představami někoho jiného z dřívějška. Někdo prostě nechce být jen pouhým člověkem "z druhé ruky". Chce poznat a prožít sám,a to tady a teď, na zemi,ne v nějakém problematickém posmrtném nebi toho, nebo onoho náboženství.

John Stix: Kdosi řekl: Ticho je řeč Boha,a všechno ostatní je jen špatný překlad..
Myslím že nejlepší modlitba je modlitba tichem. Ovšem ne tím tichem které je jen nepřítomnost hluku světa,ale hlavně vnitřním tichem jako nepřítomností hluku myšlení.

Ty dvě poslední věty jsou překrásné..líbí

ach samota, moje milá snoubenka

Všichni jsme pocestní, ale ten tvůj je zatraceně smutný.