NikolletkaDeer: Nějak jsem poztrácela slova.. /Doufám, že to chápeš. ..a stejně Ty sama nejlíp víš, co pro mě znamenáš.*

"Avšak přišel rozbřesk
setnul jim jazyky v půli
a tím smetl ze stolu všechny jejich sny
touhy..."

Krásný kopretinko, moc krásný. Snad jen trochu teskním. Komu jsme patřili, když né sobě. Komu patříme a patřit budeme. Zbude nám někdy víc než vzpomínka na komáry sosající naší krev, tak jako my sosali lahev vína? To a hvězdy, šplouchání vody a kouř z cigaret...

Teprve teď mi došlo, jak je krásná, čarokrásko..*

Zorik: No,asi tak nějak..loni nebo předloni..nejsem si jistý,ale spíš loni..:-)

Chi, dobré!

Mravenečníkové (? či jak, mi to česky fakt nemyslí) miminko jsme viděli, no, tak rok, dva roky nazpět?

Kuzma: Jen mě to tak narychlo napadlo,a tak jsem to napsal..

štiler: To je nesmyslnej názor úplně mimo mísu... jen další takzvaný "tlučhubový výrok"... To by ooopravdu pomohlo... ;-)...

Připomnělo mi to , že mnozí berou lásku jako pozlátko ..ale vona je to asi velice vážná věc :))))))

Líbí ....

nevím proč jsem se vrátila k téhle básničce, ...slepeckou holí odhání obsluhu...., vím že jde o metaforu, ale jinak, aktuálně, ONI zase ne, JICH se to nedotkne.

líbí:-)

Napadá mě spousta odpovědí...třeba..čas měří všem stejně a pod...ale to ty přece všechno víš....:-)
Za sebe ti mohu říct, že tvé básně pohladí i pobaví...prostě je ráda čtu..a je mi jedno, kolik ti je let:-)

Nezoufej Žblabuňko
žils jistě krásně
svědectvím mi jsou
tvé milé básně(-:

Všichni ti mladíčci
všechny ty holčičky
za pár let dědečci
za pár let babičky.

Já tě však chápu, ani nevíš jak
ach jo, nad mládím visí
stáří, černý mrak.

Miluju tvoje básničky.

Chvíli jsem myslela žes požil metanol. Super.

Sasanka: že? :c) - díky

Náčelníku, hrozně jsem chtěl vidět báseň, na které jsi dřel jak pes ...to je super výraz, ta lehkost, poetika a tak... :-)
No - a líbí se mi to. Možná to ve mně vyvolalo jinej pocit než ten, se kterým jsi to psal, ale každopádně je zajímavej...

Určitě?

děkuji

Kopretinko, z toho se mi chce plakat. Tak jako tak si tuhle báseň připomínej, ve chvílích pochybností. (... a zůstaň se mnou.)

Tohle je ač kraťoučká (což určitě není na škodu) asi to nejlepší, co jsi napsala. Nechala bych si to zarámovat nad postel... tak třeba jednou (až budu mít tu postel). *

Z téhle mám prostě vždycky slzičku na krajíčku. *