Já taky nemám na mysli wikipedii, ale (už jsem to někde psal) když se řekne „duchovní hudba“, jde o „nábožensky“ orientované dílo.
Samozřejmě mírně s tím buddhismem přeháním, ale základem je orientace na meditaci, na sebe, nikoliv ta „interakce“ s okolím. Hledají odpověď na dvě neznámé uvnitř jedné z nich – proto taky musí být Buddha (zástupce toho vnějšího světa) i uvnitř nich .
Já úmyslně nenapsal prach jsi a v prach se obrátíš! Dovolil jsem si jistou modifikaci, s oce času týče. Vlastně tím říkám, že nedůležitá je minulost i budoucnost…
Já myslím, že pokud přijmeš „jistotu nejistoty, tak žití v přítomnu je taky mnohem jednodušší a přirozenější, i když nesouhlasím s tím, že myšlení je na závadu

Vladan: Ta první věta je o té definici duchovnosti,zapoměl jsem to tam přidat. Dál už je to o tom buddhismu atd..:-)

Vladan: Já nemluvím o definici obecně z wikipedie nebo podobně-psal že je to podle mě,že já to tak vnímám. Buddhisté neciví bezmyšlenkovitě na stromy,pokud to tak vypadá-ale neznám všechny odnože atd-pokud budem mluvit o zenu,zenbuddhismu,jde o to dívat se bez pohybu mysli,jen si uvědomovat bez klasifikace viděného,jde o meditaci bdělosti. Ale pro mě jsou všechno toto překážky a zbytečnosti,je vždycky kolem toho nános tradic,různých svatých,guruů a podobně.
Aby jsi si jen uvědomoval,čím ž se prohlubuje "vědomí toho" to můžeš i v normálním životě,pokud zrovna neděláš něco,na co se musíš soustředit a používat myšlení,logiku atd.
Prach jsi a v prach se obrátíš..to jsem nemysle,to zavání Nietchem a nihilismem:-)-i když je to výrok z Bible. Nejdo co budeš nebo co jsi byl jako hmota,vlastně vůbec co budeš. Myslel jsem tím,že pokud přijmeš zcela to,co je,ať je to cokoliv-vnitřně-ne zevně,to musíš reagovat,jinak by jsi nepřežil den,ale vnitřně přijmout to co je,nemyslím nějakou emocionální rezignaci nebo něco takového,to je zoufalství-myslím jednoduché přijetí toho co je,PROTOŽE UŽ TO JE- s tím co je teď nemúžeš nic dělat,můžeš za vteřinu ale to bude zase TO CO je. Těžko se to vysvětluje,protože člověk má tendence neustále myslet v pojmech času,a jen občas BÝT-bez ano i ne,přijmout pčřítomný okamžik je těžké. Člověk si může myslet ýže je to nějaký druh lhostejnosti nebo rezignace,ale je to přesně naopak. Je to nenásilná bdělost bez pohybu myšlení,které neustále kontroluje,posuzuje,vzpomíná,představuje si atd. to je pohyb mysli a ten má své místo,bez myšlení nejde žít,ale toto se děje pořád,je to zvyk,přímo závislost-jsme otroky svého myšlení,nedovedeme říct-a teď dost,chci mít klid! Opravdové svobodě se člověk přiblíží teprve když on je pánem svého myšlení,ne naopak. Je tady otázka co je to "já"-ale to je jiná věc a na jinou debatu.

Zase se povedla!

GULI: „Duchovní člověk je podle mě ten-pokud musím použít nějakou nálepku-který toto vidí,pravdu tohoto,a snaží se tomu porozumět.“ – nevím, jestli tohle je zrovna přesná definice slova „duchovní“, ale budiž. Problém je, že porozumět „tomu“ ani porozumět „sám sobě“ nelze civěním na stromy (buddhisté), ale konfrontací sama sebe se světem kolem – a tady se to „sráží“. Nerozumíme ani světu ani sobě - ale chceme poznat svět a sebe tím, že tyto dvě neznámé necháme na sebe působit. Není to trochu naivní představa?
„Pokud člověk zcela přijme pravdu toho,že nejistota je jediná jistota- ale opravdu to přijme,bez ano i ne-nejistota a s ní strach zmizí.“ – to se mi líbí. Není něco jako jistota: Prach jsi byl a v prach se obrátíš?

Ej, tak těsně vedle..:D

Zorik: :-D ...byť mám Cimrmany moc rád, odtud to nepochází ;-) ... Já vždycky tvrdím, že je to od toho, že su: kuz malého člověka :-)
Ale jinak to mám už od základky, použil to jeden kamoš na tablo ...a už se to se mnou veze 20 let ;-)

Hračička..:))

To jsem se chtěla zeptat, je tvoje přezdívka inspirována tímto?

"Tak kampák, Kuzmo Kuzimiči?"

Vždycky, když vidím tvoji přezdívku, tak mi to prolétne hlavou..:))

Vladan: Ano-Matrix byl super film,hlavně ten první díl-vlastně to nebylo jen sci-fi,ale svým způsobem mystika. O tom že my lidé jsme částečně spící bytosti-ale ne uspaní někým,ale pomalu během života sami sebou- se zmiňují mystické odnože všech zevních náboženství.
Jediná jistota je nejistota,ano stará pravda. Nejistota tohoto světa je jediná "deviza" se kterou můžeme pracovat. Jenže nejistota je doprovázená strachem,strachem co bude.A člověk od toho strachu utíká-místo aby se mu snažil porozumět-a první "útočiště" je víra,a nejvíc náboženská víra. Je naprosto klamná,neskutečná,lživá,ale uspává a zbavuje strachu. Tedy nezbavuje,ale potlačuje ho,strach je tady pořád,zatlačený někde do podvědomí. Duchovní člověk je podle mě ten-pokud musím použít nějakou nálepku-který toto vidí,pravdu tohoto,a snaží se tomu porozumět. A toto sebe poznání nikdy nekončí-je to dobrodružství-a vůbec k tomu nepotřebuje pojmy jako Bůh a všechno to harampádí kolem,které jen od podstaného,tedy sebe poznání odvádí a mate. Pokud člověk zcela přijme pravdu toho,že nejistota je jediná jistota- ale opravdu to přijme,bez ano i ne-nejistota a s ní strach zmizí. Prostě přijde lehkost pochopení,porozumění a někdy,tedy u mě,úsměv. Je to jako by člověk odhodil další balvan z batohu kamení který sebou celý život zbytečně vleče.:-)

Yana: ...díky za to :c)

PrimaDen: :c) ...jsem potěšen

GULI: No, přiznám se, že i já nejsem absolutní skeptik, ale částečně i „věřící“. Jde o to, že stejně tak, jako nelze dokázat neexistenci Boha, nejde dokázat ani to, že nežijeme v obrovské a dokonalé simulaci typu matrix (ovšem bez spících těl), že nejsme jen počítačová virtuální realita. Pokud ano, tak jsme řízeni programem, naše svobodná vůle je fikce… Jelikož to nelze objektivním důkazem vyloučit, nezbývá mi nic než „věřit“, že náš život je reálný.
Tím ale (doufám) má „víra“ končí… Zatím jsem nenašel jinou „víru“ (náboženskou nebo jinou), které bych propadl.

Vladan: Jejiná jistota v nejistotě...jo ...to je myšlenka, kterou si budu pamatovat....i víra je vlastně nejistota....takže i ve víře máš jistotu nejistoty.....jo ...nad tím budu přemýšlet :))) díky .

Musím se přiznat k tomu, že ze začátku jsem cítila rozpaky, ale ve finále jsem vnímala vzpomínku, nostalgii, zklamání, a moc se mi líbí. Nesedí mi jen slovo zabulím.

Hm, a mně se zase líbí takový jakoby beznadějný konec

taron: já jsem mluvil o tobě ale taky o dlších asi třech milirdách lidí,kteří propadli náboženství,víře a ztratili více nebo méně soudnost. To nebylo nic osobního. Mě nebude vadit když mě bude např. operovat věřící lékař,neodmítnu ho kvůli jeho víře..:-) Že ty si tak ráda libuješ v extrémech-co ti říkala babička nebo kdokoliv jiný je pro tebe absolutně nedůležité,žiješ teď a tady svůj život,jsi dospělá,svéprávná,hloupá taky nejsi tak na co hned ty emocionální záchvaty?
Nikoho nepomlouvám-to co jsem psal o té "matce Tereze" je pravda,proto jsem tam dal ten odkaz na ten dokument. V Indii je spousta takových lidí a hosriců ,nemocnic kde pomáhají-opravdu pomáhají-druhým od rána do večera,tisíce žen-a nikd yjim nedává Nobelovy ceny. Matka Tereza byla jen mediální uměle vytvořená Vatikánem "světice". Posílali jí stamiliony dolarů které mizely ve Vatikánu,podorovala největší a nejzrůdnější diktátory,rakovinu léčila penicilínem nebo Kristem a přitom se sama léčila na nejdražších klinikách v Americe-to je PRAVDA-ne pomluva. Podívej se pořádně na ten odkaz. Mě je tento druh pokrytectví odporný a může se schovávat do sebesvatějších lží.

taron: Blázni jsme všichni, tím, prosím, nevytahuj, to není polehčující okolnost… A myslím, že všichni tady na Psancích hledají – sami sebe a většina z nich něco ví na 99% a přesto se většina z nich (možná všichni) mýlí. Řekl bych, že jediná jistota je v nejistotě.
Síly dobra a zla – proč ne, pokud půjde o lidi a ne o magii.
Lukio už nás má dost? No, nedivím se mu… samí blázni.

Vladan: No,já bych ty karty nechal být-pro mě to není nějak důležité. Pokud to někoho zajímá může si to vyzkoušet a uvidí,ale lepší je žít vnitřně v přítomnosti než se starat o imaginární budoucnost.
Ještě k té skepsi- já jsem skeptik ale takový opatrný,pokud by člověk měl být skeptok se vším všudy,musel by být skeptický i k samotné skepsi.
Nejde o to popírat nebo přemýšlet o tom, jestli je to,co vidím skutečné nebo ne-tedy pro mě-vidím duhu,vidím nebe vidíma vnímám všechno kolem,sebe,své pocity všechno co se ptávě TEĎ odehrává,nehodnotím to,nekomentuju,a ještě v nímám nejen co se odehrává ale i V ČEM se to odehrává,prázdný prostor ve kterém se ta hra forem zvaná život děje. V této přítomnosti se zastaví myšlení a je jen vnímání,Nejde myslet ,ani vteřinu a být poně v přítomnosti-myšlení je vždycky staré,minulost,nebo budoucnost což je jen upravená minulost. Tento psychologický čas je myšlení.pohyb mysli a ten zabraňuje být v přítomnosti. Ale toto není důležité pro člověka který je nějak spokojený s tím jak žije,a nezabývá se tím-na co? To co je za myšlením,nebo mimo myšlení ho nezajímá,ovšem mě ano a vlastně celá ta má cesta o které píšu tady, vedla k tomuto bodu. o tom že život se ve skutečnosti odehrává jen ve věčné přítomnosti,mluví všechny mystické tradice,i lidé. Není to věc víry,nebo nějakého racionálního zdůvodńování či odmítání. Jde poznat,prožít-ale jen u toho koho to opravdu,nejen povrchně, zajímá a má odvahu to vyzkoušet.

ano..svým způsobem je to působivý....až si toto přečteš za 10 let.....budeš se asi usmívat, protože ty už budeš také jiná...zralejší, moudřejší o 10let..........a ledasco pochopíš.....:-)

.....ano...ten začátek je úžasnej....to ostatní za ním malinko pokulhává....zkrátka ..pro mě je ta první půlka moc hezká...