Úžásné.

puero: Josef II měl několik výhod proti současnosti. Například neexistoval volný trh, konkurenci omezovaly cechy (primitivní plán na úrovni měst). Sociálno prakticky neexistovalo (snad jen obecní chudobinec, jinak sociálno nestátní – hlavně církevní). Byl monarcha – sám určoval výši daní…. Být osvícencem v jeho době nebylo tak těžké – ve smyslu toho, že vše na „osvícení“ ještě čekalo.
Nedávno jsem četl zajímavé pojednání o utopistických společenstvích. Hlavní (pro mě) myšlenka byla, že utopická společnost nemůže fakticky existovat, že ona každá společnost se VŽDY skládá z řady subspolečností s různými ideály a utopie se týká pokaždé jen jedné z nich. A pokud se ona utopie „rozšíří“ na celou společnost, nebude zbytkem subspolečností přijata a musí být prosazována „ohněm a mečem“.

Krása! :)

Nevím jak to definovat. Vždycky si vzpomenu na osvícenství. Na Josefa II. a jeho reformy. Brát zřetel na potřeby jedinců a zároveň na potřeby společnosti je ale nezbytné. Nedokážu ani formulovat základy nějaké optimálně vyvážené utopické společnosti. Ovšem ekonomové ...hm, přijde mi, že není větších materialistů vědců než ekonomů. Kdyby měli trochu větší humanistický rozhled, třeba by neaplikovali středoevropské hospodářské podmínky na řecké hospodářství, kde pracovní doba začíná na venkově v jedenáct, pak je dvouhodinová pauza na oběd a končí se ve tři. Chybí mi u ekonomů trochu sociologického náhledu na hospodářství - proto si myslím, že víc humanismu by té vědě prospělo. Ostatně, jak říkáš, ta otázka humanismu je spíš aplikovatelná na otázky nehospodářské: svoboda, kriminalita, pokrok, mantinely podnikání atd.

Velmi hezké :)

Dobré velmi dobré

Souhlasim s cvokym je to vlastne hezke - Ale...

Předposlední sloka je nejlepší z tojho všeho - začínám věřit že by ti sedly více krátké povídky - mas maximalni kritiku -- takze ode me necekkej ze toto budu vynaset do nebes - prijse mi to stale jak recitav - naznak basne - bez melodie - stale prozaicke

Úžasně spěje k závěru, v kterém je toho tolik řečeno. Moc povedená.

puero: :-)
Ale, abys neřekl, neshodneme se v poslední větě. Humanismus nepatří do ekonomie (jako nepatří do fyziky, matematiky...). Ekonomie je věda (respektive ještě není věda, umí toho moc málo), která by měla dávat odpovědi zaměřené právě na vztah efektivity a sociálna (volného trhu a plánu). Ten humanismus patří k subjektu, který se ptá, nikoliv k teorii. Ale co je humanistické? Navýšit daně tak, aby bylo dost na státní plán (sociálno) i za cenu zborcení průmyslu (efektivity) a žití na dluh nebo potlačit státní plánování a srazit sociálno na minimum ovšem za cenu zvýšení efektivity (a relativního dostatku peněz na to sociálno)???

kmotrov: máš doma archív písní a textů, vždycky víš kam sáhnout, to se mi líbí(-:

DDD: Těší mě když se zastavíš, děkuji

taron: dík, je to JENOM experiment

loner: Je zvláštní, že když si přečtu jedno z nej, mám pak pocit že to ostatní nestojí za nic. Jsem divná, děkuji.

taron: Já považuju za nekorektní, říct, že tě zajímá sociálno (chci dost peněz na péči o chudé, nemocné, nezaměstnané), ale už mě nezajímá, kde stát na to sociálno vezme.
Je tu ta dvojsečnost: díky celosvětové krizi je více nezaměstnaných - potřebujeme více peněz - zvýšíme daně - vyšší daně se promítnou do cen výrobků - klesne konkurenceschopnost, méně se prodá, více propustí (+ reálná mzda a reálná hodnota sociální dávky poklesne) - více nezaměstnaných potřebujeme vyšší částku na sociálno ..... je to když si pes honí vlastní ocas.

Asi bych jenom opakoval předešlé komentáře... Je bezvadná - taková - jak to říct - plastická (?) Jo, moc se mi líbí.

Tak to jsme se hezky shodli.

chvíli jsem přemýšlela co tím chce básník říct, nápaditý, jo, skleněná Róza a ten Němec, co schovává věci, jak se sakra jmenuje, jo ty dávají zabrat, co

puero: Já nejsem ani ekonom ani filosof, ale zajímá mě právě to, co tebe ne - "praktická funkčnost". Což mě dovedlo k "vlastním" ekonomickým teoriím, které se někde shodují s těmi oficiálními.
Kupodivu jsem ale došel k témuž co ty. Tvrdím, že je třeba citlivě nastavit podíl volného trhu (efektivity) a plánu (sociálna). Ty totéž říkáš jako poměr potřeb společnosti (sociálno) a potřeb jednotlivce (efektivita). Jsou tu samozřejmě jěště další rozměry problému - a to svoboda jednotlivce, míra demokracie...

s každým dalším přečtením se mi líbí víc a víc :-)