Ahoj, takovýhle básničky kdybych jednou psal..., máš to moc pěkný... ;) :)

dobrý

já bych v tomto případě nežertoval,chci říci nerýmoval...

vím ale já to jinak neumím,to jinak nejde,já to tak prostě cítím dík

povídal mi tůhle můj děda slavnej psycholog,
prej lidi nejvíc řešej vztahy

myslim si, ze to je dobre..je mi blizko,kdyz pises o plzni..

němé nymfomanky a uřvaní panicové

skvely privlastky

vzdycky reknes hrozne moc..je to zivot..tyhle veci me bavi

Když je venku tak krásně hnusně
Že není vidět ani jedna zasraná hvězda
Stačí tmavozelené tlesknutí vědomí, že tam někde jsou

pro me myslenka dne..

jsi proudar..ale ne stredoproudar..chrlis..a zaris

anotace se mi libi..basen vyborna,chtela jsem zkopirovat dve casti,co me nadchly, ale nebudu to delat,je dobra cela

Devils_PIMP: Ale no tááák, tahle báseň začala vznikat cestou z Přerova do Opavy, kdy na vlak nastoupili baníkovci, všichni ožralí pod obraz a řada z nich agresivních.

Asi bych ten poslední verš trochu změnil např:
Dávejte si na svá těla,tedy trochu pozor,
aji grínpís" mívá totiž, u moře svůj dozor!

Jinak dobrý ;-)....
Zkus to rozeslat všem nutričním specialistům, ať si to zarámují a dají do čekáren ;-) :-)

Preznsminkovano :/ jinak pekne

Škoda toho smutku neni spatna sle ani nejlepsi

Tak tohle je daleko lepší, než minulá, co jsem od Tebe četl. Merci beaucoup.

Tahle se Ti opravdu povedla, nebudu se babrat tím, co by mohlo být lepší, dneska jsem nějaký utlumený, takhle mi to stačí. Děkuji.

taron: Achjo... Jak bych ti to vysvětlil. Pocitovka napsaná na poprvé má jednu vadu, někdo jiný ji nedokáže pochopit, protože ten pocit nechápe, nezná nebo ho v tom nevidí. To za prvé... A za druhé, není to veselý konec, je to melancholický konec. Mám svůj hrad, na pláži poseté střepy... Takže i když si postavím hrad, pořežu se.

ta prajzska je pekně trefna a vzorova věta jakby smet... hezky

Když se vláčíš za hlasy

poslední společné chvíle, z krematoria odnes dým.

taron: kašli na ženský - stejně jsou všechny pitomý - dámy pardon -
haha