08.12.2012 - 11:31
 12(11.)
Úžasné vyznání, něžné, krásné, milující, tepající... takhle to cítím já "nebrečím kvůli tobě, ale pro tebe". To je přesně ono. :-)
 08.12.2012 - 11:25
 8(8.)
je to tak živé... Tvé texty dýchají
 08.12.2012 - 11:19
 9(9.)
I kdyby mi to přišlo jako zápisek na blog, jakože přišlo, tak je to vlastně výborný zápisek a ten konec tomu opět dává jiný rozměr. Je to skvělý. Cítím z toho cigarety, prosvětlenou tmu a tebe. A tak to má určitě být, hm? :-)
 08.12.2012 - 11:14
 7(7.)
Připadalo mi to, jak když běháš s plácačkou na mouchy a chytáš psance... hi hi :-D Jen takovýhle podivný dojem, to ve mne vyvolalo. :-)
 08.12.2012 - 11:11
 14(12.)
Ty jsi neuvěřitelná osobnost, je to cítit z tvých veršů, já obdivuji lidi, kteří tohle dokáží básní říct, jako kdyby "jen tak" a ono mi přitom v duši hučí a žasnu stejně jako Vladan :-)
 08.12.2012 - 11:07
 7(2.)
jsi naše věčné hravé dítko....děkuji ti, že tu jsi:) Líbí ...
 08.12.2012 - 11:07
 10(10.)
Naprosto barevně výborné, nacházím v tom sebe, úplně chápu tvoje řádky, i když to může znít jako kecy, ale už jen ten začátek "muj kluk je pryc a já si píšu deník" mě prostě dostal.
Báseň se nemusí vždy jen rýmovat nebo mít pravidla, dle mě jsou nejlepší vodopády slov, když prostě tryskáš na papír. To má velkou hodnotu.
 08.12.2012 - 11:04
 31(30.)
Chápu to dost dobře, je to opravdové, nevyšperkované a ten závěr svědčí o tom, že tomu opravdu rozumíš. Myslím tím, v životě. Uhrančivé svou opravdovostí a krásou života.
 08.12.2012 - 11:02
 5(4.)
No to je teda nálož emocí :-) Cítím v tom obrovskou sílu i trpkost tvého já. A to můžu.
 08.12.2012 - 11:01
 3(3.)
Velmi silné dílko.
Usekla bych to možná u těch vzpomínek, co za to nestojej, ostatní verše mi přišly už jako přesah. Ale pro tebe to má svůj význam, určo. :-) Rozřádkování trochu nutí číst koktavě, ale na tohle jsem zvyklá, s tím není problém, ze začátku na mě dýchla lehká strohost, poté už jsem se jen unášela tím trpkým, ale vlastně osvobozujícím pocitem. Děkuju za zážitek. :-)
 08.12.2012 - 10:46
 13(5.)
netřeba nic dodavat
 08.12.2012 - 10:09
 13(4.)
puero: moc ti děkuju za milý komentář :)
 08.12.2012 - 10:08
 7(7.)
rozverně príma , s úsměvem se jdu podívat na tu prašnou cestu... :-)) i když dnes spíš zmrznu.. bo všude je včil bílo! ;-)
 08.12.2012 - 10:03
 10(8.)
čtu si jí a ta jakási nesourodost, myšlenek po sobě jdoucích, se v určitém momentu najednou naváže a na konci mě přiměla k upřímnému smíchu.... a to že je jako první, tak je príma! Toš vítej mezi náma! :-)
 08.12.2012 - 09:41
 23(17.)
několikrát si ji v duchu čtu... to polebeděníčko v jejích momentech, společně s očima přivřenýma, v houpací síti fantazie, je fajn...
 08.12.2012 - 09:17
 2(2.)
Zorik: I jeden spokojený čtenář, čtenářka, je důvod vkládat další:) Jsem rád, že se líbí:)
 08.12.2012 - 06:24
 16(14.)
Yana: Děkuju Yani, já si toho moc vážím. Myslím, že téhle zcela úplně neporozumí nikdo, ale je to naschvál opravdu hodně zašifrované a napsané tak, aby tam byl velký prostor pro čtenářovu fantazii.
 08.12.2012 - 05:56
 13(3.)
Krásné. Hlavně ta část se rtutí a konec je taky dost vhodně sepsaný. A přitom to působí tak hutně a těžce.
 08.12.2012 - 01:00
 13(2.)
ŽblaBuňka: asi máš pravdu...ale smích je nelepší lék, třebaže recept píše málo lidí..
 08.12.2012 - 00:55
 13(1.)
.. andělé pláčí .., a nejenom oni