kmotrov: Dík za koment, kmotrove, i když... čekal jsem ho spíš pod Lořistí. Rád bych věděl, jak jsem se (ne)trefil tvých představ...
Odkud víš, že jsem bývalý středoškolský profesor?
Můj zájem o přírodní vědy lze snadno vysvětlit tím, že jsem učil matematiku a fyziku a že biologie s chemií byly moje hobby.
Neučím už spoustu let a celou tu dobu se stále motám se kolem počítačů. Sci-fi vlastně vznikla jako "vědecká" nebo technická sci-fi. Až později rozšířila záběr.
Kritika: Bohužel, jako bezvěrci mě unikají mnohé jemnosti a finesy ve vyjadřování věřících. Nemohu říct, že bych rozuměl co přesně vlastně kritizuješ. Nicméně uvedený dialog jako nadsázka myšlen nebyl. Souhlasím s tím, že postava kněze působí (zřejmě hlavně na věřící) ploše - v mém okolí se moc knězů nepohybuje, tak jsou pro mě trochu "fantasktní" postavou. :-(
Že není něco vpořádku knězi došlo až za chvíli: "Otec Stanislav v neblahé předtuše..." ... je možné, že skutečný kněz by to poznal hned.

ŽblaBuňka: Nebo?
Líčit liči v lýčí ...
Dík.

Já: sci fi není můj žánr, nemám podmínky na to abych povídky četl spontánně, tak si je tisknu a někdy přečtu, jsem převážně autor "poezie" povídky se učím komentovat, jsem vyučenej traktorista co měl čtyřku z češtiny.
Ty:autor sci fi povídek, bývalý středoškolský profesor, práce se slovem je tvůj chleba (zajímala by mne tvá současná profese).
Proč to čtu, když sci fi běžně nevyhledávám? Hledám kvalitu. Předpoklady pro kvalitu vychází z tvého vzdělání, z tvého působení na tomhle serveru i z bývalé profese. Když se k tomu přidá zájem o vědu, je z toho něco jako vědecká sci fi. Postavil jsi to tak, aby čtenář byl zvědavý jak to dopadne, to je invence autora, tebe, kterou nemusí středoškolský profesor mít.

Trocha kritiky:
...Já taky. Máš na mě chvilku čas? Potřeboval bych tvoji pomoc.“
„Jistě, od toho jsem tady, ale pokud se nemýlím, tak jsi nikdy nebyl věřící.“
„Co to znamená, být věřící? Nemůžeš dát rozhřešení i ateistovi?“...
Já ten rozhovor na první čtení chápal jako nadsázku, prostě lidé v mém okolí hovoří běžně v nějaké nadsázce, pokud by jsi napsal, že kněz si všiml, že není něco v pořádku, uvedl by jsi čtenáře přesně do té situace o kterou šlo...
Třeba to jen můj subjektivní postřeh.

Postava kněze působí ploše, je to odraz tvého pohledu na věřící, ty " dvě chladnoucí těla," to ale vyvrátila.

liči ano, ale líčit lýčí, ne! ;o))))

Zdravím. Tohle je ten styl, kdy jistý efekt dává odřádkování, v podstatě rozsekané věty. Také to dělám, i když máme každá jiný styl. Tady nevím, jestli to chvilkama není trochu na škodu, možná bych to nesekala tolik. Ale to je holt věc autora. Celkově ale dojem dobrý, má to něco do sebe.

... no vidíš, a mě zas každý komín a každý kouř připomíná z dětsví vlak.

Pozoruhodný, až podezřelý smysl pro detail, dobře napsané, popsané i poučné: první rande ukončete potřesením jednou z končetin přede dveřmi (zvenku). :-)

ŽblaBuňko , ty jsi se na mě dneska nějak zaměřila.. děkuji za pochvalu k Martinovi :)

:-)

... tahle mi dnes sedla, ani neumím říci proč, ale sedla!

Líbí

S tou romancí se dneska nějak roztrhl pytel! Jinak takovéhle vyznání bych taky chtěla slyšet! Pěkné :)

Je to dobré jako nadsázka i jako možná realita. Uspávačky jsou také vlastně černé vdovy, když umějí spočítat jen prachy a ne pilulky :-)

Zajímavá, na ženské si člověk musí vážně dávat bacha.
Přinutí člověka k zamyšlení.

kmotrov: Díky za komentář. Taky mám ten samý pocit z té první sloky, že je tak nejpovedenější. Díky za zastavení, za komentář a za kritiku.

Lusy: Díky za komentář a za zastavení. Jsem rád, že se líbí. :)

inkoust: Díky moc za parádní komentář!

:-) :-) :-)

Nadhled i vhled. Líbí

To mě se první sloka líbí, já v tom slyším blues.
působivý kontrast:
...nocí toulám se temnotou...
...světlém světě nechávám si zdát...

pak se mi líbí:
Naděje se jen v koutku tiše kroutí.
to je skvělej postřeh, protože naděje není nikdy suverénní.

Po první sloce je to takové rozplizlé, nejednoznačné.

To znám. Taky sem tam bývám osamělý noční chodec a tlachám se samotou.