inkoust: Dík, za pěknej komentář.

Rádo se stalo!

:) suprozní,co takhle něco na Ž

inkoust: Ty mě taky, dík.

Tvoje nejstarší básnička je něžná, tulivá. Nijak se tvoje romantické představy nezměnily. Jsou pořád tak tulivé a žádoucí. Pořád je v tobě skrytá touha nechat se schovat do bezpečné stabilní náruče, někoho, komu můžeš věřit, že tě neopustí, že se při tvém přitulení neodtáhne. Pořád jsi tuleň. A ten obrázek má skrytý sexuální náboj.

ŽblaBuňka: :-))

Větroplach:
"Máš odvahu?" popustit uzdu fantazii? :-)

...dobré..až na dřeň...tedy na dno.

ŽblaBuňka: Ano, Rumem.

Brr, ... ani ne.

zvláštní.. z některých míst mi běhá mráz po zádech a můžu cítit pocity, kvůli kterým miluji zimu, ale pak přijde místo, které jako by to srazilo. Možná jsem úplně nepochopila ten konec.. ale musím říct, že první dvě sloky pro mě mají velké kouzlo.

... myšlení usměrnit, a radikálně? ;o))))

Jsem zastáncem toho, aby středoškoláci uměli co nejvíc. To abychom před světem pak nevypadali jako blbci...

Státní maturita nebyla nijak strašná, spíš si teď říkám, že to byla vlastně pohoda...

Jo a proti zahradníkům bych zrovna moc neštvala.. Neb z nich jsou po tom třeba zahradničtí inženýři a je to docela tradiční odvětví..:) A neučí se tam jen, jak ostříhat větve..;)

Vpravdě bych to do fejetonu asi neřadila...

chi,chi ... ;o)))

I v děravých kapsách,
v pěsti svírat štěstí,
život by byl ideál.
… tak to bych si přál. ;o)))

Potěšil jsi mne

:-) :-) :-) Díky!!!

..............velmi zdařilé, řekl bych. Jako by to napsal japonský samuraj Hajkuli, který se vrací domů docela rád

... oba chlapci, jsou její oblíbenci. ;o)))

Moc líbí. Mohla by to být i taková šeptavá ukolébavka