buburadley: WoW o.O

Vladan: DA DA :-) SPASÍÍÍÍÍBO

oslov radek: díky :)

Devils_PIMP: JJ real:-)

taron: díky :) ano, každý to může vidět jinak.... ta surovost tu hraje prim, možná jako jediná...

ja bych řeknul že jest toto dobrý počin,držím plcové ať brzy najdeš svj vlastní styl neškatulkovaného psaní :)

"chrám v pustých zdech"...nevím proč, ale musela jsem se k tomu pořád vracet... Líbí se mi :)

líbivé a přesvědčivé :)

pěkné :) vadí mi jen dvakrát jen, ale to určitě tak moc nevadí :)

Gorwor: Ahoj, básnička je taková rošťácká,hned nás naladila letně,a proto si ji syn,je ve druhé třídě, vybral do recitační sotěže.Postoupil do školního kola.Můžeš mi napsat Tvé jméno a příjmení,ať Tě můžeme publikovat komplet.Dík.dasa.krecmerova@seznam.cz

Začínáš dobře :-) Zkusím se srovnat se slovem řev

... dnes převládaly odstíny modré. ;o))))

sám v sobě stín
"se" třese
Co změní se?

já bych tam dala to "se" a v posledním řádku otazník...ale je to tvá báseň a je z hlouby duše...tak musí být hlavně podle tebe :)

jen z dálky zhaslá lampa jen, = má tam být opravdu dvakrát "jen" ?
No..na začátečníka dobrý...:)

mně se zamlouvá :)

:-) ty máš taky kočičí. Pěkná, lehká. Jako ranní káva, s mlíkem.

klasický chaos, ale těch pár vět co chápu, ty stojí za zapsání do deníčku, neboj nic si z toho neděláme, a ty?

je to celkově silná káva, vnímám citovou krizi, hledání způsobu jak přežít bez citu v dnešním světě, anebo nepřežít, drsné, emotivní, výmluvné a současné, smutné, ale hledající smysl a bojující je to dílko, nic mě navíc nerušilo při jeho čtení, zastavila jsem se u něj nečekaně dlouho, držím palce, jo ještě ač smutné, je tam pozitivní náboj, cítím ho

nový styl? a pěkné, druhá a poslední sloka jsou nejpovedenější, tohle je pro mě mnohem víc čitelnější, ale ta tvá zvláštní melancholie je tam cítit, vlastně se mi to líbí, ten věčný čas, dělá si co chce, někdy pomáhá, nikdy nejde vrátit

připadáš mi stále stejný, takový ..takový čistý a zároveň špinavý světem- kdy nejde se nezašpinit...a hlavně se svým způsobem bráníš realitě..jako já...dopadá na tebe realita a způsobuje tyto řádky úmění...možná nesmyslů...možná umění...chápu tě, všichni jsme blázni, jen o tom nevíme..a hlavně nechcem vědět:)