Viviana Mori: No né, děkuju :-), vážím si toho, tebe není lehké zaujmout :-). Musel jsem holt napravit tvůj dojem z předchozí básně, tak jsem se snažil :-D... ba ne, tahle báseň vyplynula úplně sama a z vlastní zkušenosti vím, že takové jsou nakonec lepší než ty, nad kterými člověk uvažuje a píše ji hodinu i déle... :-).

Zdravím, musím se přiklonit z větší části k Vivian, také mi to přijde jako úvahová pocitovka, která postrádá trochu více obrazů, obratů, možná nějaká ta metafora by neuškodila, ale celkový dojem to přesto zanechalo dobrý. Ale jak říká Vivian, spíše dojem z autora, než-li z básně jako takové.

Když jsem si to četl, tak mě hned napadlo, že by mohla být třeba v čítankách, nebo ve slabikářích, aby sloužila jako poselství dětem, i když proto by bylo lepší, aby člověk měl po přečtení té básně spíše trochu pocit štěstí. Takto je ten pocit takový, že štěstí je vlastně na nic :-).

Vždycky, když tu rozkliknu nějakou báseň, tak už jak vidím její zpracování - střed, nalevo, napravo, kurzíva, normální písmo, pravidelnost, nepravidelnost... Prostě už jak ji vidím poprvé a ještě než začnu číst, tak už mám tušení, jestli se mi bude líbit, nebo ne. Tady jsem věděla, že se líbit bude a ona se mi opravdu líbí. Líbí se mi na ní to, že se netváří ani jako báseň, ale přitom to je poezie a je v tom život. Nenásilný a přitom dobrý metafory, hezky to plyne, žádná snaha o rýmy, které by báseň pokazily... skvělá volná forma a ten konec...
"kapky z řeky myšlenek
budou ještě chvíli stékat,
ze stěny denní hráze."
No super. Povedla se ti. A to když tu chválím je docela vzácnost, tak si toho važ... :P Ne, dělám si srandu. Je to dobře odvedenou prací.

taron: Děkuji... s radostí malýho kluka, že jsem potěšil...:-)

Mě se líbí, používáš zajímavý obraty, viz. jako prášky, co mi v lékárně nechtěli dát atd. Sice popisuješ už mnohokrát popisovaný námět, ale i tak mě to zaujalo. I když je pravda, že bych tady uvítal trochu více obraznosti, ale zase ne na úkor prodloužení básně, ale i tak bych dal lepší dvojku :-).

Tvým básním by slušelo, kdyby byly napsané na psacím stroji. :-) Ani nevím proč, ale napadlo mne to jako úplná samozřejmost až teď, i když to mám na jazyku déle. Prostě ta internetová podoba je zvláštní, na papíře by byly hezčí.
Už jen první věta je lahůdka a jinak.... číst tě je tak trochu jako proplouvat vesmírem a ty tvé básně jsou malé planetky, na kterých je život. (jůů, to jsem řekla hezky, že? Nepřestávám sama sebe překvapovat :-D :-D)

Tak já jako vždy řeknu to, co cítím.
Jak už jsem zmínila jednou, z tvých básní jde energie, ale to bude tím, že půjde prostě celkově z tebe. Je to cítit v těch básních, což je zajímavé. Tím vytvoříš takovou vzdušnou omáčku, která něco sděluje lidem. Ale spíš mám lepší pocit z toho vjemu, který jde z tebe, než z té básně jako takové. Jen popisuješ štěstí, tak jak ho vidíš, je to spíš úvaha než báseň a s těmi rýmy to není moc dobré, co naplat. Takový mám pocit, že je to prostě úvaha a popis jistého pocitu. Možná by bylo lepší ho popsat nějak barevněji, aby člověk po přečtení také cítil trochu toho štěstí. Navíc štěstí nepřichází, to si musí každý vytvořit sám v sobě samém, myslím.
Tož tak.

PrimaDen: ngc 6334: intintxelor: puero: Viviana Mori: děkuji za komentáře

Yasmin: PrimaDen: ngc 6334: děkuji za komentáře

...jsou tam moc pěkná místa a je jich tam více než dost, konec je opravdu vydařený :)

tak tato je úžasná... :
pár na pár a přece změní tě na věčnou
známej pocit nejde být (jen tak)
když...mám Tvý oči pro sebe
hele, asi ji sem celou okopíruji :)))

Rozhodně zajímavá úvaha. Vymyslet nová slova, která by se ujala, je pro většinu lidí docela těžké, proto se nejspíš používají stávající slova v novém významu.

Mně se to moc nelíbí, protože pak i takové slovo jako "muž" má podle slovníku (z roku 2000) čtyři(!) různé významy - dospělý člověk mužského pohlaví; nositel mužských vlastností; jednotlivec z množství, zvláště voják; manžel. (Já jej navíc používám ještě v pátém - člověk mužského pohlaví bez ohledu na věk.) Slovo "nebo" může být použito ve výlučném (jedno, nebo druhé, ale ne obojí) nebo nevýlučném smyslu (jedno, druhé nebo obojí).

Proto se snažím vymýšlet spíš vlastní slova (angyklos, protidlaň).

Severak: Děkuji za rady.

1) Ačkoliv mám rozhlasové hry celkem rád, jejich tvorba není můj hlavní zájem, takže lepší mikrofon si pořizovat nebudu. (Jsem rád, že mám vůbec nějaký.) Nedávno jsem začal zkoušet dělat animovaný film v OpenOffice prezentaci, třeba z toho něco bude.
2) Celou hru jsem vytvořil v jeden den. Ráno kolem 8.00 jsem vstal a kolem 12.00 už byla hra hotová. Překecávání někoho by trvalo několik týdnů a ani pak si nejsem jistý výsledkem, nejsem moc komunikativní typ.
3) Střih jsem použil, původně bylo přeřeknutí víc. Pár "skoro-přeřeknutí" jsem nechal, protože jsem si řekl, že při této úrovni kvality záznamu, hlasu, hereckého výkonu apod. na tom tolik nezáleží, a ušetřilo mi to čas.
4) Scénář je původně míněn spíše jako televizní. Rozhlasová hra je pro něj jen formou. Navíc si nejsem jistý, zda chci, aby seriál Ester Krejčí byl působivý, ale to by bylo na delší diskusi.
5) Jeden zvukový efekt tam je (ťuknutí o sklenici ve 12. obrazu). Od přidávání dalších mě odradila nezkušenost (nic takového jsem dosud nedělal) a autorská práva (nemůžu efekt jen tak od někud zkopírovat, musel bych se sám zabývat tím, jak ho udělat). Líbilo by se mi tam mít nějaké složitější efekty, ale za ten čas mi to nestojí.

Hodně omezení vyplynulo z toho, že jsem provedení té hry nechtěl věnovat moc času ani peněz. Hlavní je pro mě obsah seriálu, forma je vedlejší.

..velmi emoční.. originální obrazy ze slov..

:-) moc hezké.. a třetí sloka je úžasně tajemná, fantastická!!..
Měchenice znám z vláčku, projížděla jsem tamtudy mnohokrát, velmi romantické místo.. :-)

Ale jo, něco v tobě bude :-), nejsem sice fanda volného verše, ale u tebe mi to ani nevadí, pěkné to podáváš. Zatím se mi líbí to, jak dokážeš najít inspiraci v podstatě v běžných věcech, nic nepřihráváš a úplně to stačí. Asi mrknu i na další tvá díla, i když jich tu máš teda požehnaně... :-)...

Pěkné, rychle to plyne, i když místy se zadrhává rytmus. Název zvolen poutavě, i když já bych ho uvítal s velkým písmenem na začátku, ale to je drobnost... ten konec je povedený pro mě nejvíce, vyvozuje mi subjektivní pocity... dobře podané...

Hodně dobře napsáno, vybrané verše a téma silné, pěkné dílo...

TEN KONIEC... TEN KONIEC! *

K rytmu:

J - jamb, T - trochej, D - daktyl
M - mužský, Ž - ženský
X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná

první strofa zachovává schéma J4M/J4Ž

ačkoli mi není jasná příčina rytmické změny

Možná, že pod vrstvou zmrzlé půdy
Xx x X xx Xx Xx = DDTT
K obloze vystoupá kotouč rudý,
Xxx Xxx Xx Xx = DDTT

je OK, verše si svými průběhy odpovídají.

V dalším případě

cosi klíčí, ač zatím skrytě.
Xx Xx x Xx Xx = TDTT, nikoli jamb (nejlépe J4Ž)
krajina pod ním - jeho dítě.
Xxx Xx Xx Xx = J4Ž

však nikoliv.

Tady

Pomocí paprsků plných něhy
Xxx Xxx Xx Xx = DDTT
Neb nenajdeš v mé mysli sněhy,
x Xxx x Xx Xx = J4Ž

a

tu Zem až k jádru zahřeje.
x X x Xx Xxx = J4M
na které nestačí naděje.
X xx Xxx Xxx = D3

také ne.