No jo, jako vtipný, dobrý, jen nerozumím, proč se to celou dobu dobře rýmuje a pak takovej úsek? Ta poslední strofka už s předchozím rytmem nemá nic společného a to je škoda, jinak by to bylo v poho, i když tyhle říkanky moc nemusím. :-))) Ale je to v pohodě blbůstka.

ŽblaBuňka:děkuji za milý komentář: jsem zde stále..jen málo píšu...:)

taron: děkuji..jsi moc milá

stran formy souhlas s Vivien... palec dole
stran obsahu vnímám rozpoložení...palec uprostřed, přežils a zamysli se...

Jo, to bývá zapeklitá věc. Hezky vystižené. ;o)))

Já bych tam nedávala tu závěrečnou větu. Vím, že je tam možná nejdůležitější, ale dle mě je tam spíš na efekt, pro větší působivost možná, aby si čtenáři poplakali, ale ta báseň to nemá za potřebí, myslím. Je to moc hezké, líbí se mi to celé, ale ten konec (taky jsem používala rodinu v básních, ale je to hodně nebezpečné) mi zkrátka trochu báseň zkazil a způsobil mi spíš smutek, ne ani tak kvůli obsahu, to je život, ale spíš kvůli... ani nevím. Ale jak říkám, je to pěkné.

Ne, toto prosím ne... Co to je? Psáno jako báseň, ale řazeno jako próza, nechápu? Za čárkami se dělají mezery. Jinak tolik čárek před koncem také nechápu. Mám spíš pocit, že jde o nějaký hloupý žert. Pošli to jako smsku, možná to bude mít lepší efekt. Jako dílo to brát nemohu, pardon.

PrimaDen, jsem unešen. Jak tvým dílkem, tak čtyřlístkem, tak i tvým návratem. ;o)))))))

vrh kůzlat a homosexuální přítel :D dobrý :D

ahajecek: třeba jednou pochopíš... Děkuji za Tvou návštěvu... :-)

:))))))

nachápu to....nic mi to neříká

Gwendory: Děkuji :)

Vidím, že jsem i tebe, stejně stejně jako Vladana, inspiroval k šílené myšlence. Opačné, než jakou jsem se pokusil vyjádřit v básni Nezrozený. Každý může vnímat jinak představu bloudění nedozírnem. Pokud jsi to myslel tak, že by to oddělené vědomí bloudilo samo- v absolutním osamění, pak by to bylo možné asi jen pod narkózou nebo by to vědomí muselo být velmi titěrné(téměř nevědomí). Jinak by to nemohlo být tiché bloudění, ale bloudění v maximálním zoufalství a ve vnitřním infernálním, nikdy nekončícím řevu. V hrůze z hrůzy.

Hm...no,tak, no tak...já to vidím i tak, že ti klidně může být 37let, že možná docela chápeš, jak se básně formují...ale představuji si tě, jako muže, co klečí s rozdtrnutou pytlovinou na sobě a sype si na hlavu popel i před námi ...a to velmi oceňuji....ano...klidně si necháš i od nás nadávat protože je ti to vlastně všechno jedno, pokud to je opravdu tak tak je tvé pokání myslím i před Bohem účinné....apropó...zrovna je období pokání...takže ses krásně strefil do předvelikonoční doby...já chválím....

až přejde pokání...pošleš nám sem krásnou báseň snad o tom, že ti Ivana odpustila...budu držet palce :)

pěkná :)

jejda, ta je krásná...všední život zabíjí touhy...a sny a lásku a .....

...jenom je potřeba o tom volovi vědět... a to není až tak úplně samozřejmé... Moc pěkný :-)

Ta je opravdu povedená!

souhlasím s Kakuzu....ale i tak..je to velmi osobní:-)