TheLivingCore: Ano??? :D Zas tak uzasny to neni :P

moc se mi líbí, většina spojení je úžasně působivá a stimuluje fantazii - třeba to první:
bylas u vytržení mého já
- krása. Možná bych vynechal slovo zapomnění, opakují se tam kousek po sobě dvě slova se stejným základem a mně by stačilo i:
kát se je droga
A na konci bych to trochu proházel:
není čas doutnat
...ještě a už ne...
Ale jsou to jenom takové nápady, možná by se v tomhle podání něco ztratilo, nevím :-) Jinak smekám!

:O teda petro :)

Moc pěkná a dojemná ...

black.heart: hmm, to mě by zajímalo, jak bys to asi napsala teď...čistě ze zvědavosti :)

tak jsem si to přečetla znova po pár měsících a líbí se mi to snad ještě víc, než na první přečtení...a ty pocity, ty pocity, co z ní člověk cítí, když ji čte...zase znovu mě dostala...

taky souhlasím s taron :)

... a když se mnou nejsi, cítím se míň jako člověk.

Tak to je přesně to, co teď taky cítím. Napsalas to krásně :-)

miroslawek: zmrvil? :))) Jo...je to lepší s větším písmem...

:) .. /Tvoje poezie je skvělá.

tahle je taky skvělá!

je dobrý se vrátit po dlouhý době k něčemu, co se mi líbilo i před tím.
musim říct, že tahle se mi teď líbí ještě víc. chápu jí zase jinak.. je skvělá.

Tahle je dokonalá! Můžu si jí číst každej den..

taron: Sucháč: upravil jsem velikost, server mi to automaticky zmr... teda zmenšil

po dlouhý době jsem se k ní vrátila a musim říct, že mě dostala znova..!

..je krásná. Emotivní..

Prosím..proč to sem vkládáš takto? Kdybys ty slova seskládal do slok atd, aby se to dalo číst...byly by to moc hezké verše.Takto se v tom množství slov bez čárek úplně ztrácím.A je to moc škoda......

taron: děkuji za návštěvu :)

óóó..snad jsi mi sedl do noty, po ránu, kdy krásně hřeje slunce...ale tato je úžasná, snad jen vypíchnu z toho všeho, i když by se dala celá okopčit...tak hm...
to krásné světlo
co v nás tiše někde spí
vteřinu to spletlo
já vždycky závidím....
ne! Já ji musím okopírovat celou...jedině celá v celku má význam...a to úžasnej, pro mě jo, boduješ :))) bo(u)dovateli :)))

Možná jen tuším
to krásné světlo
co v nás tiše někde spí
vteřinu to spletlo
já vždycky závidím....
co ze smutku se lepí
Všichni jsou asi slepí....
něco mně schází
jen dotyk slunce
to poslední tání
ze slov v probuzení
které zastavím...
bez ptaní?
Bez ptaní...?

wau, nádhera...