taron: zajímalo by mě, kolik let nám dáváš...mě to neomrzelo ani po téměř čtyřiceti...:-)

Skvělý rytmicky i slovně...potkat romantika, už v parku by na Tebe skočil...:-D

slnečnica: chybi ti? Nedes me na strach jsem tu ja a dost mi to pripomina devilovku - tohle je presne muj salek kavy

Viz boruvka

Teorie Jin a Jang zjednodušeně říká, že budou li věci v harmonii bude dobře, nebudou li v harmonii nebude dobře. Zároveň určuje Jang pozici nahoře Jin pozici dole. Tím je dána nadřazenost mužského principu nad ženským. Toto má stále velký vliv na společnost např. v Japonsku, kde ještě dnes není žena v rovnoprávném postavení vůči muži.
pokud:
...v súčasnosti iba čakáš pasívne...
držíš se pricipu Jin a děláš dobře. Neboť jsem vypozoroval, že pokud je žena zjevně aktivní vůči muži nekončí to dobře, muž si ji pak neváží. Je lepší, když žena vše nastraží tak, aby ta viditelná aktivita byla na muži. Musí ho navábit, což je sice aktivita, ale ono čisté Jin a jang je iluzí.

krásna je, navyše veľmi rytmická :)

musím se usmívat....ženy chtějí romantiku, touží po ní tak moc!....a muži? Po pár letech nechápou, co se po nich vlastně chce....
krása, děkuji.

Yana: Chýba mi. A mám strach... Ďakujem Ti.

Yana: Děkuji moc! :-) Nevím, kdy a jestli vložím další, popravdě se poněkud stydím publikovat a také již moc nepíšu, zatím to jen po delší době znovu zkouším. :-)
puero: Chmurná kúra by to byla, kdyby to byl prvoplánový záměr, jinak je to normální životní cyklus. ;-)

no něco končí, aby cosi dalšího mohlo začít, to je pěkná blbost, protože naprosto vnímám tu bolest která tryská z té básničky plné citu, bod navíc za závěr

jo mě taky oslovila, úplně jsem si přála aby to dobře dopadlo, ve slůvku snad naděje je, líbí se mi emoce které vnímám z tvých dílek

závěr je nějakým způsobem pozitivní, ale jinak vnímám bolest a úzkost

ano souhlasím s Yanou,,je to mistrovké...tohle dílko...

od začátku jsem měla podivné mrazení z té básně, závěr mě utvrdil v tom že vnímám správně, skvělé vyjádření, která vyhrává, ale?

no, zírám a mám radost že hned z počátku jsem myslela na anorexii a pak ten výkřik v závěru mě utvrdil v tom že jsem to vnímala správně, příšerná zpověď, napsaná sice zabaleně, ale bez obalu, skvělá, mám z ní husinu

i láska občas bolí, přečetla jsem ji hned dvakrát je opravdu pěkná druhá sloka je vrcholem, začátek navodil atmosféru vztahu o kterém pochybujeme, ale naplňuje nás

Sucháč: taron: díky za návštěvu

mannaz: Ďakujem.

Je. Naprostá pravda. Tak smutné, tak kruté, k čemu může mozek dohnat tělo. Citlivě a moudře napsáno.

Moc pěkně vyjádřena moc dobrá myšlenka, pocit.