12.01.2014 - 08:21
 2(1.)
jestli tě miluje,odpustí .....a neboj jsou i jiní co umí líbat...
 12.01.2014 - 00:58
 16(7.)
tak tohle pochválím rád
 12.01.2014 - 00:52
 4(4.)
pochválím
 12.01.2014 - 00:36
 13(5.)
líbí
 12.01.2014 - 00:30
 9(9.)
;o)))))))
 12.01.2014 - 00:29
 11(1.)
Dlouhá, ale stála za přečtení :)
 12.01.2014 - 00:27
 4(4.)
láska není jediné co dokáže potrápit
 12.01.2014 - 00:17
 4(4.)
... ta musela bejt!!!
 12.01.2014 - 00:13
 12(10.)
vše už bylo řečeno
 12.01.2014 - 00:07
 6(6.)
každá hluboká filosofie časem vyvane, a kde stále hledat nové, nadčasové ...
 11.01.2014 - 23:57
 5(5.)
nenávisti není zas tak mnoho, jen dlouho bolí
 11.01.2014 - 23:51
 9(8.)
jelikož je momentálně zkouškové, tak k tomu řeknu jedno: opravdu motivační! :D :D :D
 11.01.2014 - 23:33
 . .
 7(6.)
puero: Bude to problém nynější doby. Lidé se uzavírají do sebe a bojí se projevit city, protože jim přijdou jako slabost - nebo spíš se bojí, že by to mohlo být vnímáno jako slabost.
Nevím co je těžší - říct nebo psát. Ale když to píšu přes klávesnici a přede mnou se jenom objevují nová písmenka, je to odosobněné a tedy lehčí. Když to píši rukou, zdá se to upřímné. Říct to či jen pošeptat, to také není dáno všem - chce to jistou část odvahy, o které jsem mluvil v odstavci výše. Když to říkáš úplně se odzbrojíš (obzvlášť co se např. prvního projevu lásky týče).
 11.01.2014 - 23:23
 5(3.)
ZAJIMAVE!
 11.01.2014 - 23:22
 4(1.)
:-)
 11.01.2014 - 23:18
 15(12.)
Já to vnímám jako zpověď. Slyšel sem a asi to tak bude, že když "ČLOVĚK" opravdu zamiluje, je to napořád. Průser je, když ten druhý je jinde a necítí to stejně. Pak pomůže jen transplantace citů a ta je bolestivá a dlouhá, ale život a láska nečeká.
 11.01.2014 - 23:15
 5(2.)
milé :-)
 11.01.2014 - 23:07
 1(1.)
Závislostí a vášní se z člověka stává otrok. Silný náboj a poselství. :-)
 11.01.2014 - 23:00
 11(2.)
Právě teď se žije život. :-)
 11.01.2014 - 22:56
 3(2.)
Radost i smutek, opojení i zmar, život je hra i boj. Je i není. :-)