ŽblaBuňka: no jo, až tam

jayjay: děkuju, budu se těšit ;-)

Zahradní trpaslíci? Hodně mě zajímá, jak to pokračuje :-).

:-) Pěkná.

ŽblaBuňka: Děkuju :)

Myslím, že jsi napsala moc pěknou báseň, nápaditou, technicky zvládnutou a přitom emocionální. Nic bych nepřidával ani neubíral..:-)

vtírá se pod kůži ta tvoje pocitovka, je někdy těžké spojit to co je v nás a to co nás obklopuje, moc hezky se mi ta báseň čte, taková plynoucí melancholie, v závěru s nadějí nebo se zoufalstvím, to jsem moc nerozeznala, ale to je jedno, ať si odnese každý to své

:D :D :D :D

Hunter: Ouuuu! Fakt to chceš zkusit??

Nádherná jako vždy :-) :-) :-) Dokážeš potěšit svými řádky! Móóóc pěkné :-)

Jo a všem vám děkuju za komentáře, díky

Vladan: Ten poměr má víc významů, např.: kolik lídí ti leze do prdele a kolika do ní lezeš ty. Může to být i přirozený a maximální obvod, jednoduše můžeš si za to dosadit co chceš :D

je to takový zoufalý výkřik, ale plný vášně, emocí, mně se moc líbí

nic jiného si nezaslouží:-)

Ono šeto vjátí zase šechno,jen co vyjoste.:-)

Domnívám se, že zatímco báseň se napíše uplně jednoduše, stačí nálada, se čtením je to horší. Musí na to být klid a nerušenost.

Naopak napsat povídku mi trvá docela dlouho, ale čtou se skvěle, protože člověka vtahují do děja a atmosféry.

Jeden román na pokračování mám vyhlédnutý, je dopsaný, ale musím si ho vytisknout. Z monitoru bolí oči.

Pišu obojí (prózu i poezii).

Hunter: Myslím, že už je velmi jasné, že toto budu muset dopsat až dokonce, jak už se řeklo: ať se mi to líbí nebo ne. :) Jsem ráda, že se líbí, ale sama si zase až tak moc nefandím, ale jsem za všechno ráda...
Domnívám se, že jsi lepší než já.
Já jsem prostě hodně skromnej typ, co si ne moc rád připouští své úspěchy. To je můj jedinej problém, teda doufám, že je jediný. :D

děkuju moc všem!

Jo jo, souhlasím. Ale sama za sebe třeba můžu říct, že próza se také obtížněji píše. Básnička je napsaná třeba i do 5 minut a stačí k tomu obyčejný postřeh ze života, nebo pocit. Aby ale člověk napsal něco delšího (konkrétně třeba ten román na pokračování), potřebuje více času, musí nad tím více uvažovat a musí mít víc odhodlání, aby to dokončil. I to je nejspíš důvod, proč se na webu objevuje převážně poezie. :)

Co je v životě lehké...?