chceš aby to bylo úsměvné, tak nad tím nehloubám, ale dalo by se...

ach jo, čtu začínám se vciťovat do té atmosféry a vnímám nastíněnou problematiku jak je těžké se vcítit do druhého pohlaví, do jeho myšlenkových pochodů...a najednou jeden verš, sprcha a už se směju a navíc nápaditý závěr, povedla se ti

DDD: Rozhodně hezká vzpomínka :) Ale já jsem asi tyhle stařenky nezažil... Náš ateistický Frýdlant na ty babičky v kostele moc nebyl. A jestli, tak tam šli drbat, která zas co ukradla či ztopila v Tibě.

Yasmin: To jsem rád... Musím se totiž přiznat, že se mi do té mlhy tak nějak přimíchal zážitek ze tvojí čtvrteční básničky :-)

Orionka: mannaz: Děkuju :-)

Leslie: Já to snad opravdu budu muset udělat :-) Moc děkuju, tohle mě strašně těší :-)

Náčelník Holá Ruka: Náčelníku, je to tak, jsem fakt naivní. Ale pozor, troufnu si tvrdit, že ne hloupej. Mám tendenci všechny a všechno vidět lepší, než to ve skutečnosti je. Byly doby, kdy mě to trápilo, ale už dávno proti tomu nebojuju. Je to totiž k něčemu i dobrý. Netrpím třeba takovýma blbostma jako je podezíravost, závist, nebo žárlivost a nemusím si na nic hrát, páč mě stejně každej okamžitě prokoukne. Navíc jsem potkal spoustu lidí, kteří byli a jsou ještě výrazně větší mimoni než já :-)
A teď ty stařenky - snad ještě nejsem tak starej, ale tyhle babičky prostě pamatuju. Takový ty, co ráno ještě za šera vykopaly slepice z kurníku, nasekly králíkům a pak upalovaly ke kostelu, aby tam byly první a farář si jich všiml. A byly to vesměs fakt dobračky. Až takový, žes jim třeba za barákem zrovna zplundroval jahody - a ony ti pak přes plot ještě vrazily pytel třešní.
Ale obrázek, kterej mi vyskočil při psaní téhle básničky byl odjinud. To jsme se kdysi vraceli odněkud z Rakouska z vody a stavili se na Steyru. Jezdíme tam rádi, protože to je už relativně blízko k hranicím, ale pořád ještě jsou to Alpy. Spáváme tam v krásným kempu - a právě tenkrát jsme se z něj potřebovali vypařit co nejdřív, protože jsme měli strach, že až se vzbudí kempař, někdo mu napráší, co jsme tam v noci vyváděli... No - a proto jsme byli už kolem osmé na vodě. Zastavili jsme pod jednou peřejí na takovým oblázkovým ostrůvku kousek před jakýmsi mostem, vyšátrali z lodí pár plechovek, cigárka a kochali se. Přes kopce se dralo slunce a z řeky stoupaly mraky páry. Nádhera. A najednou koukáme, jak po tom mostě jdou takový dvě hezounký krojovaný babičky. Zastavily se, něco zavolaly, chvíli se na nás dívaly - na nás, sedm tydýtů v zasmrádlejch neoprénech stojících s pivem v ruce na ostrůvku uprostřed tý kouřící řeky, pak zamávaly a zmizely zase do mlhy. Je to blbost, ale já na to asi v životě nezapomenu. Tak asi tak :-)

:-)

nádherný.
úplně přesně rozumím těmhle pocitům tak ať Ti (Vám) tohle spojení duší a celýho vesmíru co nejdýl vydrží! :)

ŽblaBuňka: Ty seš fakt neuvěřitelnej srandista! :-)))))))))
V televizi šlo nějaký opakování humorných scének. jedna hrůza za druhou...
Proč tam radši nedaj Žblabuňku!
Dík.

U tohohle díla pravděpodobně bude mnoho negativní kritiky

... proč se předem sebekritizuješ, když zelená hlava tvrdí, že je ti to jedno?
U mne máš stejně pochvalu, mě se tvé dílko líbí.

tři sta let si v poklidu zarůstat mechem, to bych raději toho houbaře tou francouzskou holí pořádně přetáh, než se nechat odmechovat ;o)))

puero: Díky moc veliký puero! Vzals to přesně tak jak jsem chtěl. Příčilo se mi dát to do kategorie nemoc /smrt.

Je to velmi úsměvné. Už jen ta myšlenka: prohlásit někoho za živého, je geniální.

NoWiš: ..., no, víš,
je to dobré, a především tím, že je to tvoje

A už je to tady, a už je to tady...já to říkala!! :D

Díky ti, Snářko, vážím si tebe i tvé práce a budu doufat, že se snad jednou setkáme :-)

helples: Nevím, jestli jsi ty četl naše příspěvky, ale můžu snad mluvit i za Puera, když řeknu, že ani jeden z nás nevyslovil myšlenku, že ty jsi konformní.
V Bibli je spousta slov. Pravda, "bohatý" také. Tím, že to slovo opíšeš jako "lpící na majetku, si nepomůžeš:
Co znamená "Lpět na majetku?" Lpí na majetku každý, kdo je bohatší než ty? Nebo od milionu v bance? Nebo každý majitel domu? Auta? Má na to vliv velikost rodiny? Velikost jeho desátku? Když věřící řekněme zdědí (vyhraje) deset milionů musí se jich vzdát ve prospěch chudých (aby mohl být spasen) nebo je může dát do banky a za deset let koupit dětem domy (byty)?
Myslíš, že stačí Bibli číst? Že není třeba nad ní přemýšlet? Vykládat si ji?
A neodpověděl jsi mi ani na původní otázku: Z čeho soudíš, že se k sobě chováme lidsky jen jeden měsíc v roce?

rakůvka: Díky, je to od tebe moc milé. Je to moje druhá básnička, jsem spíš na prózu, takže si toho nesmírně cením.

Netuším, co říct. Todle dílko má v sobě úžasně hlubokou pravdu. "Řinou se jako řeka" je překrásné přirovnání.
Jsem moc ráda, že jsem si mohla něco takového přečíst. :)