nádherná

Je hezká

opět líbí...

Pěkné

taron: Taron, mně se normálně rozbušilo srdce jak zvon, z tvého komentáře. Taková chvála, strašně mne to těší. Začala jsem teď ještě více literárně žít a moc mi to svědčí, to je fakt. Cítím se dobře v poezii i v životě. Už mám za sebou i čtecí premiéru na Zrcadlení duší v Nymburku a budu číst i na podzim v Praze. Takže částečně reprezentuji, alespoň tady v naší vlasti, kde to ke štěstí stačí každému nesmělému pisálkovi, jímž jsem.

Strašně jsi mě potěšila a měj se fajn.

??? - tři otazníky, proč ...proč tu není více čtenářů a mnoho komentářů?
Vždyť má tato báseň vše, hlavně víru, lásku ...a i naději.

:)
moc pěkná :)

smekám, toto je báseň - paní básnířky, mám pocit, že už jsi hotová (není co vylepšovat) a už můžeš reprezentovat klidně i naši vlast kdekoliv na světě...

hm...má to šmrnc :)
originalitu

oslov radek: Orionka: marek_a_marek: MaPi: kmotrov: Jejda, děkuji za tolik krásných komentářů :)

kmotrov: Děkuji.:)

Opět jsi mne potěšil básní "o něčem". Obsah,nosná myšlenka,rýmy, rytmus - vše OK ..Díky Josef

Psavec: Takže Poeta.

úžasná....

moc krásná ))

Taky se mi moc líbí a taky mě ta grafika trochu ruší. A touhavice je krásná, připomnělo mi to jedno nové slovo od Škvoreckého - chtivice - ale tam je význam samozřejmě docela jiný :-)

Psavec: děkuji ))

Povedené haiku. Dokonce si dodržela předepsaný počet slabik. Pro češtinu bych volil verzi host tu ještě není, je tam sice o slabiku míň, zato to líp zní. To je věc názoru.
Pěkné.

Máš tam originální místa:
...Vítr je jak šumák, co vyšumí a zhasne.

...jsem touhavicí
co čeká na tisíce

nocí a rán.

...a rozplývám se v pěnu lásky

Nacházím tam zamyšlení:
...strach z neznámého nás stroze

žene v ústrety poznaného.

Proto Tě rád čtu.

Byly doby, kdy jsi tu měla nejvíc děl, nejvíc komentářů a dost možná si byla i nejoblíbenější autor. Teď tu tolik nejsi, ale mě se tvá současná tvorba líbí víc. Kdysi jsem Ti napsal, že mi v Tvých básních vždy něco přebývá. Tady mi nic nepřebývá, je tam co tam má být, nic navíc, sleduješ téma a neutíkáš od něj.
Sama si neuvědomuješ jak jako autor rosteš. To vidí jiní, třeba DDD Ti to už psal.
Píšeš o tom, co mají všichni přímo před očima, nikdo to nevidí, jen Ty.
Super.

Jen to zařazení. Proč ne báseň?

Pěkné