puero: Ahoj, děkuji za kritiku a mé gramatické stránky jsem si vědom, jinak není to má prví báseň a zítra, jsem hned dám další, tak budu velmi rád, když si jí přečteš. :) Jinak vše si beru k srdci a neboj se. Žádná kritika mě nedožene k tomu, aby jsem přestal psát, jelikož psaní je jediný způsob, jak můžu projevit všechny své city. Zítra, sem dám báseň, která už je konkrétnější :)

pokud bych měla nějak krátce shrnout můj dojem z básně: za prvé. to, co jsi chtěl především předat (první verš, jak říkáš), s tím se vůbec nedokážu ztotožnit. protože si nemyslím, že bych nenáviděla duše, které jsou mi nejbližší, a nevím moc o nikom, kdo by to tak měl. já si myslím, že buď člověka miluješ a odpustíš mu vše, čím ti ublížil, nebo ho nemáš rád (nenávidíš), protože tě tak ranil, že mu odpustit nedokážeš. jinak si myslím, že je to potom přetvářka. za druhé: je tam pár chyb ("by jsme" neexistuje, užívá se tvar "bychom", ..duše žily.., jsme jen prázdná těla plná zlosti, apod., i čárky jsou úplně špatně) za třetí: nijak zvlášť se mi nelíbí ani forma. když už používat rýmy, tak ať jsou aspoň čisté a drží básni soudržnost. a větná stavba, kterou přizpůsobuješ básni je potom velmi krkolomná, možná by takové sdělení bylo lepší v próze. za páté: líbí se mi upřímnost, pravé pocity, které jsou v básni obsažené, jde vidět, že něco prožíváš a potřebuješ to někomu sdělit... dokážu si to možná představit jako rap. nejvíc se mi líbí věta: nedokážeme žít sami pro sebe. ano. myslím si, že na to něco je. člověk sám sobě málo naslouchá. snad to budeš brát jako konstruktivní kritiku. ptal ses na upřímný názor, tak tady je.

Ahoj.
Mno, tahle tvoje první básnička tady má vlastně několik úrovní. Gramatickou - tam máš hodně co dohánět. Obsahovou - je to smutné, ale přesně nechápu o čem je tady vlastně řeč. A konečně metodickou - ta jeví známky osobitosti. Ta osobitost je velice důležitá, protože jako básníka tě lidi poznají podle toho jakým způsobem ztvárňuješ svoje myšlenky. Řekl bych, že tahle metoda je sice dost hutná a rozvláčná, ale až si vytříbíš svoji jazykovou úpravu, budeš psát pokud možno bez chyb a básničky budou víc konkrétní, pak metoda jakou sleduješ při psaní tok svých myšlenek tvému umění dodá náležitý punc. Takže ve výsledku - zdá se, že je v tobě zárodek citlivého budoucího básníka. A řekl bych, že trochou praxe a studia toho, jak píšou ostatní, se docela brzy vyvineš v něco exkluzivního. Pokud tě do té doby neustálá upozornění na pravopis a zdrcující kritiky nezdeptají natolik, že s tím předčasně flákneš. Hodně štěstí a vítej na Psancích.

Čtu komentáře a taky nevím, co bych dodala... snad jen: proč jsi už tak dlouho nepsala?? Je to škoda, protože fakt umíš!

ano, krásná slova, snad záviděníhodná, ale každý svého štěstí strůjcem, byla by to hezká písnička, nabídni ji Zmožkovi ;-)

líbí se mi. má trochu haiku charakter :)

Jiří Turner: přesně tak to bylo myšleno. děkuji :)

Moc hezké, vnímám to jako báse o Víře, ne o náboženství

Orionka: Děkuji. Diskuse ve mně vyvolala pokušení dnes nějaké lístky natrhat a zkusit z nich čajíček. Mohlo by se tak stát, že Kosa nostra bude takový malý epitaf. :-)

DDD: ...no v pohodě, já bych to také nevěděl, kdybych si kdysi v zahradnictví nevybral keřík s cedulkou třezalka rozložitá. Prý jsou těch třezalek na světě stovky druhů, ale mají-li kromě taxonomické příbuznosti s naší domácí léčivkou něco společného, to bohužel vůbec netuším :-)

Orionka: Děkuji Ti, zrovna mě napadlo, že by to bylo dobré zpestření, kdyby každý komentář musel být rýmovaný a odpověď na něj taky...:-)

Také si něčím podobným prožívám, byť je to jen chvilkový odchod :)

Dobré, moc dobré, a komentáře snad ještě lepší :)).

Třezalkový problém mi taky vrtal hlavou, ale už vyjasněn, to je fajn :). Hezká říkanka!

Ta je úžasná! S takovým jemným nádechem lidové poezie. Moc se mi líbí :-)

Tak to se moc omlouvám, znám pouze třezalku tečkovanou. Má to stejné léčivé účinky? Jestli ano, zajímalo by mě to :-)

Orionka: rádo se stalo, to jsem psala podle skutečné události, když byl Mišák ještě v bříšku :-)

jé, tak tomu říkám ranní pohlazení :)

Tahle Tvá báseň má své něžné kouzlo,
které se přímo srdce dotýká,
a tak mi taky cosi zde uklouzlo,
to řekl bych, být oním šťastným já!
$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$
Když zraků mých zář závoj víček skryje,
svět ztichne a jen svíčka zabliká,
v srdci zní něžné touhy melodie,
tělo Tvé zas se ke mně přimyká.

Svádíš mne krásně a já rád se nechám
k prameni vášně Tebou, Lásko, vést,
něžně Tě laskám a nikam nespěchám,
nechám se proudem slastných citů nést.

Podezříváš mne, že když usmívám se,
myslím na jídlo, co mi vaříváš.
Mýlíš se, Lásko, to jen je mi krásně
z myšlenky, že mne stále ráda máš!
(*,_?_,*)

**************************************

Má to silný náboženský patos.