kdy k jejím krajkám suchým
bílým oblakům

nádherné...nádherné :)

tak jsem se zatoulala s tebou až k tomu pěknému závěru, jak já ti rozumím, denně mě cosi volává... snad všudepřítomný konec a smrt dodává hloubku a smysl naším prožitkům...děkuji za milou báseň plnou života a touhy

hmm....

Tak to čtu s dcerou...ále, ona je dospělá...

Líbí. Jak říkám, jsme jen loutky věcí...1*

Podařené a moudré 1*

Myslím, že dost dobře rozumím, 1*

Naprosto perfektní, ještě si to sjedu aspoň jednou.

Povedený. Tak jen hledej a doufej a občas si i zakřič....

Sem taky toulavej, tak nějak mezi ldi. Rozumím...

TheLivingCore: Až tě v 27ti budou živit slohové útvary, tak mi dej vědět. ;) Do tý doby si dej voraz.

L'angelo caduto: kdybych ti měla poradit, neskrývej své emoce, není na tom nic spatného :-)
ale vím přesně jak si se cítila, protože tuto zkušenost mám také, právě ten osudný 9. květen 1945, kdy většina lidí měla v očích naději demokracie a svobody, uběhli 3 roky a ti, kteří se z počátku zdáli jako osvoboditelé našich životů, byli nakonec vrahové.

Naděje stejně nakonec podlehne času a vše skončí.. povedené dílko :)

Občas stačí jen pár slov a v člověku to vyvolá intenzivní pocity, povedené :)

slnečnica: Ale nie každá žena to tak vníma, žiaľ...

Zamila: PP. Píšeš básne centrované na stred a ozdobným písmom. Ja som ten hnusný Nepochopený :D

Thesssinka: pěkný, ten pomalý začátek zní hodně dobře.

btner: noo nezvykla poloha.. snažila jsem se napodobit jeden text florence and machine, hehe, a moc si važim takove pochvaly

Vau, zajímavá.

Ach, jaj... Určite je. O tom niet pochýb.