konec je drsnej. Myslel jsem, že u nás tak kalašníkovy nejedou jako třeba v Africe nebo víc na východ od Brna.

dokonalý kousek :D

Provokačná priam ;))

DDD: ZBOŽŇUJEM Tvoju poéziu!

Krásná báseň :)

Bomba... u Teba klasicky, samozrejme ;)

super! :)

Za mne:
Rozumem nic nevymyslím, musí přijít múza.
Nechodí často, tak 4-5 za rok. Jinak vkládám šuplíkovky, nebo předělávky šuplíkovek. Takže asi srdcem. Ale nezapadám do tvého konceptu srdcaře, co to dá na psance jak to z něj vypadne. Dost dlouho to dolaďuju, když nejsem spokojený, třeba půl roku, nebo dýl. (samozřejmě že ne intenzivně). Vložím to, až když se mi to líbí, nebo tehdy kdy uznám, že s tím dál nehnu. Na kratičkou báseň Přicházející vločky sněhu jsem poškrtal 5 Á čtyřek, než to bylo takové jaké jsem to chtěl mít. Zase bych řekl, že v tom hrál větší roli cit než rozum. U mne.

Poe skutečně Havrana záměrně vykonstruoval, ale i on v jednom momentu přiznává vnuknutí:
...Při tomto pátrání bylo naprosto nemožno přehlédnouti slovo "nevermore." Opravdu se mi první samo vynořilo.

Oproti tomu:
...Pokud je to možné piš nevědomě v polotransu (jako psal Yeats své pozdní básně v transu) a dovol ať podvědomí přinese svým vlastním nespoutaným zajímavým a moderním jazykem vše, co by vědomé umění muselo cenzurovat.
(Kerouac)

v jednom se ale konstruktér Poe a spontaneita Keroac shodnou, začíná se od konce a nepostupuje se lineárně.

puero: Jo takhle to myslíš :). Diskuze k básni "O nás" asi opravdu byla tím posledním impulsem, ale o tomhle uvažuji už delší čas. A jsem moc ráda, že se do debaty nakonec zapojilo tolik lidí, díky všem :).

No to právě nevím. Nesleduju to. (O nás?)

puero: Dík za názor! Myslím, že si až tolik neprořečíme. Jasně, že emoce do poezie patří, ale nezbytné jsou jen na straně příjemce. Síla básně není v emocích, které autora vedly k jejímu napsání, ale v emocích, které báseň vyvolává u čtenářů. To jsem myslela tvrzením, že hodnotu díla určuje čtenář... samozřejmě ne jeden, co tomu třeba nerozumí, ale hromada čtenářů (nechce se mi říkat škaredě masa) za pokud možno delší čas.
A jaká diskuze na jakém místě je podhoubím této úvahy?

napsané skvěle,a je tam moc myšlenek

K přemýšlení dílo jako dělané. (A to vůbec nemyslím ve zlém)

Dílo je to jemné a krásné, tedy, aspoň mi tak přijde. Takže děkuji, že jsem mohla být čtenář :)

No, takhle.. co je moc, to je moc.

Vidím, že podhoubím této úvahy je jiná diskuze na jimém místě.

Jsem jeden ze služebně nejstarších psanců, stejně jako Gabkin jsem začal na literu a přešel do Lukiho extra klubu básnických fajnšmekrů. Od té doby jsem prošel vývojem jako autor, jako kritik i jako čtenář. Souhlasím s myšlenkou Orionky, že jde-li autor s city na trh, nemá co truchlit, že ho někdo nechápe, hold to napsal tak blbě, že ho někdo nepochopil. Nemyslím si ale, že cenu díla určuje čtenář. Ani náhodou! Čtenář je laik. Je podoben bláznu, co kupuje rohlík za milión. Kdo určuje hodnotu díla je autor sám. Buď svými znalostmi, svými zkušennostmi, svým talentem, nebo jen jménem ale to všechno by se dalo shrnout do položky KOMPETENCE AUTORA. Čtenář je konzument. Když tomu rozumí, užije si dílo víc, než ten kterému se jen líbí, ale neví proč. Emoce do poezie patří. Bez emocí, co by to bylo bez emocí? Neřešilo se tu už na psancích nejmíň stokrát, že umění (dobré nebo špatné) má ze své podstaty vyvolávat emoce?

Pěkná, vyvolává pocity - to je pro mě hlavní. )

mám strašně ráda slovo krusta! a taky se mi líbí ten obrat s mollovým koncertem

vše již bylo řečeno...trefná, ale smutná...na druhou stranu...asi nějaké to vybouření, ochutnávky a mokrá prostěradla trochu potřebujem, než se uhnízdíme ;)

Moc pěkná :-) Stručná, jasná a přece plná pocitů ... :-)