Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

po dlouhé době, někdy se cítím uvnitř tak volná, že mám strach, že mi srdce odletí a já už ho nikdy nechytím ...

...probouzení se do nové (roční) doby

léto končí ... https://www.youtube.com/watch?v=N1eotn3hWGQ

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

život je tragikomedie...*

a tak, nemůže být pořád veselo..

věnovaná tomuto dni, mému pokoji a bláznovi za inspiraci od zpívajících slavíků z Madridu:D

musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...

opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D

jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...