Je to takový silně sugestivní a vtahující. Ale ukrutně dlouhý. V půlce jsem měl dost

Krásně vystižený život, stárnutí, změny v čase... uff, ještě ji vstřebávám a ještě asi chvíli budu. Ta bezvýznamnost a malost lidské počínání v moři času...zastudila. Je vlastně krásná a depresivní zároveň. Zmizíme, jako ty stopy v písku...

A je zajímavá stylem, u kterého bych snad výjimečně nepoznala, že je tvůj. Ale líbí se mi, hezky plyne, jako moře, jako vlny... díky.

Jak kulantně říci, že šlo něco do pr*ele? :) První sloka mě až pobavila. Druhá už tolik ne... vlastně je smutná. A je zajímavé si vyslechnout pocity z druhé strany.

Jako možná odpověď mě napadá:

Když se máma stane z víly
už jí nezbývají síly
na to dávat ještě jiným

únava a její stíny
způsobí že do peřiny
by navždy padnout chtěla

jednou se zas vrátí - celá
ať otřeš pot z jejího čela
třeba tě požádá

vždyť její nálada
je hormonů zahrada
- jinak než zamlada

když podáš jí ruku
a nebude v tom sama

možná tě překvapí
že ještě dokáže
být nejen máma

:D Tahle vtipnost mi unikla. Nesnáším nakupování, baví mě, jak jsi to dovedl až do absurdna naprosto v tvém stylu... a přitom ten pocit odpovídá tomu absurdnu a zahlcení, který (nejen) při nakupování v naší společnosti mnohdy cítím.

Dovedu si představit ji recitovat na pohřbu, ale ten kdo by ji recitoval by musel sakra umět, je dojemná

pěkná.

Zajímavá...

Jop ...

Tu znám. :-) Hezká.

Zajimavá líbí.

Krása. Líbí se mi celá ta atmosféra a zvlášť oceňuju slova jako rozmedvěděn, stékání do uší a tak.

Supr a i když je to o h ... Hezky to plyne

Ach ty múzy...nostalgická vzpomínka.

Já už ani nevím, kdo jsem v roce 2013 byla, natož štrachat po šuplíkách staré básně. Ale já přišla o vše, co jsem nedala sem, můj externí disk se záhadně "ztratil" v mém exdomově.

V Jazzdocku jsem byla na Kollerovi ta atmosféra mě nadchla, tak blízko těm jejichž hudbu mám tak ráda, ale v tvé básni mě nadchlo jak si to tam prožíval ty, začátek druhé sloky, třetí a čtvrtá, nádherný prožitek vepsaný do nezapomenutelné chvíle, a samozřejmě podbarveno hudbou a místem a dotyčnou, skvělé

Krásná, něžně jazzová

Fakt jazzrockově zajímavá.

Homér: Nevím, jak teď, ale v roce 2013 tam měli vzadu pohovku.

Zdar rozmedvěděnče, báseň je začatek dialogu, jak pravila Lucka. Jazzdock je nejhorší místo pro koncert, kde jsem byl. Ty jsi to měl očividně opačně. Je to na Vltavě, jasný, pěkný místo, takže jointik na terase, pohoda. Ale co přislo pak? Ty kráso, oni tam měli před pódiem stoly se židlema (dražší vstupné), kde během koncertu ta smetánka žrala, furt tam k nim chodila obsluha, právě i během koncertu jim tam nosili jídlo. A ten plebs a burani stáli za touhle honorací, takže mezi námi a dost dobrou Katarzií seděla tlupa pražských opic. Strašný. Zajímalo by mě, jak se umělkyně cítila, když před sebou neměla pohupující se fanoušky, ale jen tuhle bandu pražských nýmandů, co se neumí najíst před anebo po vystoupení. No majiteli to vynáší, tak což, hlavně, že mu vibruje centrum rozechvění. :-) Třebas byl váš koncert uzpůsoben na stání.

https://m.youtube.com/watch?v=RLkN__GVyyU&pp=ygUSa2F0YXJ6aWEgamF
6eiBkb2Nr

Ale Davis je Davis

https://m.youtube.com/watch?v=x_whk6m67VE&pp=ygUNZGF2aXMgaGFuY29
jaw%3D%3D

puero : hudební improvizace přenesená do slov, tóny saxofonu, úplně si to představuji. Jazz mám ráda, byla jsem kdysi v Redutě mezi pozvanými, když hrál Bill Clinton na saxík. Psal se rok 1994 a já byla mladá .....Díky.

Ó, tak to je paráda. Hladina se plachtá je krásný novotvar, ale celé je to vtipné a podařené. Tyhle hrátky mě baví.